2

AKTUALITY

STŘEDOČECH 2/2023

Pokračování ze strany 1

MICHAL TASCH: RÁD POMÁHÁM DRUHÝM

Cena veřejnosti je udělována

jako jediná na základě hlasování občanů. Jaký je to pocit,

když veřejnost zaujal nejvíce Váš

životní příběh a ocenila tak Vaši

dlouholetou práci?

Popravdě jsem byl zaskočen. Už samotná nominace byla pro mě velkým

překvapením. Když jsem se to dozvěděl, tak jsem si myslel, že to je vtip.

Člověk tuto práci nedělá pro ocenění,

ale kvůli pomoci druhým. Jsem rád,

že jsem se stal součástí týmu, který

pomáhat dokáže a dělá to stále.

Co Vás přivedlo k Červenému

kříži?

Zejména různorodost této práce.

Jeden den dohlížíte na děti na škole

v přírodě, druhý školíte pedagogy

a vzápětí poskytujete týlové zabezpečení hasičům při požáru nebo

u povodní. Často také stojíme před

velkými výzvami, kdy je třeba věci

řešit doslova z minuty na minutu - viz nedávný příliv uprchlíků

z Ukrajiny.

ČKK Kolín mimo jiné zajišťuje kromě zdravotnického

dozoru a dárcovství krve také

vzdělávací kurzy. Mají Češi

povědomí o tom, jak se zachovat

v kritických okamžicích, a umí

poskytnout první pomoc?

Obecně si myslím, že úroveň dovedností v poskytování první pomoci

se lepší. Vzdělávání začíná u dětí,

tam registrujeme v poslední době

až enormní zájem. Výrazně vzrostla

poptávka i z domácích firem, v nichž

bývaly kurzy často řešeny interní

cestou. Konkrétně my vedeme kurzy

zážitkovou formou, což je velmi

populární.

Pořádáte také mnoho akcí

pro děti včetně letních táborů. Jak se Vám pracuje s dnešní

generací? Má zájem o zdravotnickou činnost, případně zůstávají

někteří „odchovanci“ dobrovolníky v ČKK?

Dnešní mladá generace je jiná.

Musíte zaujmout. Výrazně, intenzivně, hned. A pozornost udržet.

Máme proto programy i s podporou

nejmodernějších technologií, které

ale kombinujeme s „klasickými“, kde

se děti musí obejít bez elektroniky.

Pro některé je to těžší, pro jiné lehčí,

ale obecně se nám v tomto směru daří

velmi dobře. Organizaci zatím nevedu

tak dlouho, abych mohl říct, že jsme

si „odchovali“ již několik generací

členů, ale první vlaštovky se objevily

a musím říct, že i za ně jsem velmi

rád. Věřím, že za pár let bude táborový tým „plně náš“.