6
ZASTUPITELSKÉ KLUBY
STŘEDOČECH Září 2022
Zásadní proměny ve středočeské veřejné dopravě
Středočeská veřejná doprava prochází nejvýraznějšími změnami za poslední roky. Pojďme si o těch změnách a budoucnosti
středočeské dopravy něco říct.
Základ je vždy u peněz. V minulých letech platilo a stále platí,
že největší část finančních nákladů nesl Středočeský kraj.
Zhruba do roku 2019 se jednalo o nějakých 25 %, počínaje
rokem 2020 se však výdaje kraje „utrhly“ ze řetězu a vystřelily
až na zcela neudržitelných 38 % daňových příjmů.
Toto dopadalo i na středočeské obce, které veřejnou dopravu na
území kraje vždy spolufinancovaly. Počínaje lednem letošního
roku proto do financování středočeské veřejné dopravy postupně zavádíme systém nazvaný Standardy veřejné dopravy, který
spolufinancování veřejné dopravy v kraji řeší. Jasně říká, za
jakých pravidel financuje dopravní obslužnost kraj a dle jakých
pravidel dopravu spolufinancují obce. V tuto chvíli již do systému vstoupilo více jak 90 % středočeských obcí.
Jak asi víte, ukončili jsme nebo omezili provoz na některých
málo využívaných železničních tratích. Železnice je však
důležitá. Připravujeme proto rozsáhlý plán obnovy vlakových
souprav, které na území Středočeského kraje jezdí – nechceme, aby byly středočeské železnice muzeem. Tato obnova však
bude stát takřka 50 miliard Kč a je zřejmé, že bez finanční
podpory státu nebude realizovatelná. Tento plán obnovy se
rozběhne již v roce 2023 a vyvrcholí spolu se soutěží na nové
železniční dopravce v roce 2029.
Změny čekají i autobusovou dopravu. O prázdninách jsme
odstartovali historicky první veřejné soutěže na autobusové
dopravce ve Středočeském kraji. Hodnota těchto soutěží je takřka
20 miliard Kč a cestující se díky nim dočkají od roku 2024 zcela
nových bezemisních, nízkoemisních a nízkopodlažních autobusů
s klimatizací a vším komfortem, který k 21. století patří.
Všechny tyto změny i provozování veřejné dopravy však
stojí obrovské peníze (jen letos kvůli inflaci, drahé elektřině a naftě vzrostou náklady na veřejnou dopravu o více než
600 milionů Kč). Neobejdeme se tak v brzké době bez dalšího
zdražování jízdného, které v dnešní době kryje jen cca čtvrtinu
Doprava pro změněné klima
Již je všeobecně známo, že
změnu klimatu,
která nám
přináší čím dál
horší vedra
a sucha, způsobilo zejména
lidstvo spalováním uhlí, ropy
a zemního plynu. Změny už se rozběhly
takovým způsobem, že se nedají snadno
zvrátit. Stále však můžeme zaváděním
vhodných opatření situaci mírnit. Největší efekt v ochraně klimatu zajistíme
ukončením spalování fosilních paliv,
což přináší komplikace v dopravě, příliš
závislé na ropě. Kompletní přechod na
pohon elektřinou či jinými zdroji není
v krátkodobém horizontu realistický.
Je proto třeba rozšiřovat možnosti
přepravy osobní i nákladní.
Nejefektivnější dopravní systém, který
již máme k dispozici, je elektrifikovaná
železnice. Dokáže přepravovat velké
množství lidí, navíc těleso železniční
tratě je stavěné na těžké náklady.
Výhodou je i nižší valivý odpor kol na
kolejnici, než je u pneumatik na silnici,
tedy nižší spotřeba energie i menší
prašnost. Stavět železnici např. k průmyslovým provozům nebo zajistit do-
statek moderních vagonů je mimořádně
náročné nejen finančně, ale i z hlediska
realizace. Potřebujeme proto uvažovat
v širších souvislostech a vytvářet dlouhodobě udržitelné koncepce, včetně
krajské veřejné dopravy.
Každá větší obec má mít svoji železniční zastávku, odkud budou elektrifikované regionální vlaky svážet cestující na
frekventované páteřní linky. Jednotlivé
obce si pak mohou zajistit bezpečné
úložiště jízdních kol i funkční lokální
taxislužbu, která zastávku zpřístupní
všem. Je proto nezbytné nadále podporovat projekty obcí i nové typy pohonů
ve veřejné dopravě. Kraj je odpovědný
za dostupnost veřejné dopravy, jejímž
cílem je vyšší spolehlivost i pohodlí
pro uživatele. Má tak skutečně nelehký
úkol napravit situaci po předchozích
vládách, kdy se snaží zajistit férovější
podmínky při omezených finančních
možnostech. Všeobecná shoda na
podpoře projektu vodíkových autobusů
je signálem, že si svou odpovědnost
v řešení dopravy kraj uvědomuje. Je
však jisté, že jen tato možnost situaci
ve veřejné dopravě v rychle se měnících
podmínkách nemůže vyřešit.
Jana Krumpholcová,
zastupitelka za Spojence, Zelení a Top 09
Ilustrační foto
nákladů celého systému. Toto však není a nebude středočeská
výjimka. Považuji však za férové napsat, že i na toto se musí
Středočešky a Středočeši připravit.
Petr Borecký,
náměstek pro oblast veřejné dopravy
Dvacet let od ničivých povodní 2002
V srpnu jsme si připomněli dvacáté
výročí od největších povodní, které
zasáhly Českou republiku. V těch
dnech se v roce 2002 prohnala
republikou obrovská vlna, která
zasáhla do života desetitisícům lidí.
17 lidí přišlo o život, záplavy postihly
území o rozloze 17 000 km², 986 obcí
bylo postiženo, 225 000 lidí evakuováno a celková škoda byla vyčíslena
na 73,3 mld. Kč.
Jedním z nejpostiženějších krajů byl
i náš Středočeský. Z Hlavence sice
koukáme na polabskou nížinu z nadhledu, ale pochopitelně mi neunikly
osudy obcí, které to štěstí neměly. Do
komunální politiky jsem vstoupila
na podzim stejného roku a byla jsem
v kontaktu s řadou starostů obcí na
Mělnicku vyrovnávajících se s následky povodně.
Nyní už navštěvuji tyto obce a města
jako předsedkyně středočeského Spolku
pro obnovu venkova a jako krajská
zastupitelka. Ohromně si vážím práce
všech starostů a starostek, kteří se
pustili do obnovy veřejných prostor.
Samozřejmě ruku v ruce s občany, kteří
se rozhodli opravit i své soukromé
majetky. V řadě obcí nezůstal kámen
na kameni a v obcích, jako jsou třeba
Zálezlice nebo Kly, připomínají povodně
pouze rysky, kam až sahala voda. Člověku z toho běhá mráz po zádech, ale jde
o hezký příklad, že každý smutný konec
může být začátek něčeho hezkého.
Vedle toho se ale musíme všichni
poučit a chovat se ke krajině tak, aby
k podobným ničivým případům už
nedocházelo. Musíme si uvědomit, že
povodeň je přirozeným jevem a její
vznik v případě výskytu velkých srážek
je nevyhnutelný. Nejefektivnějším způsobem ochrany je prevence spočívající
v maximalizaci retence vody v povodí
a následném uvolnění cesty průchodu
povodně. Opatření podporující retenci
vody mohou zamezit odtoku vody z povodí a tím oddálit a zmírnit povodňovou vlnu v samém jejím počátku. Dobře
navržené a realizované komplexní
řešení vytváří dostatečnou protipovodňovou ochranu již v krajině. Ve vedení
Středočeského kraje tato opatření
přírodě blízká podporujeme, a to i finančně.
Jarmila
Smotlachová
(ODS)
předsedkyně Výboru
pro životní
prostředí
a zemědělství
Podpoříme hospodářsky a sociálně ohrožená území v kraji
I přes dlouholetou vládu
komunistů
a socialistů ve
Středočeském
kraji nebyla
věnována
systematická
péče hospodářsky a sociálně
ohroženým územím (HSOÚ). Obce
a města, která spadají do těchto území, v následujících letech systematicky podpoříme.
Strategie rozvoje Středočeského kraje v souladu se Strategií regionálního rozvoje České republiky rozděluje
středočeské obce a města do tří
základních kategorií. První kategorií
jsou póly růstu, do nich spadá Praha
a Mladá Boleslav. Druhou kategorií jsou regionální centra, pod ně
řadíme města nad 15 tisíc obyvatel,
tj. například Benešov, Beroun nebo
Mělník. Poslední kategorií jsou
hospodářsky a sociálně ohrožená
územím, která byla vymezena na
základě pěti parametrů.
Jedná se o intenzitu podnikatelské
aktivity, nezaměstnanost, index
stáří, dopravní obslužnost a přírůstek
nebo úbytek obyvatel. Smyslem vymezení HSOÚ je odhalení kumulativních nerovností, které by mohly vést
k nežádoucímu vylidňování a úpadku
regionu.
Středočeské obce a města spadající mezi ohrožená území budou
zvýhodněna v příslušných dotačních
fondech. Malé obce budou moci
využívat např. dotační program
Obchůdek, který jim pomůže s udržením provozu obchodu, tzn. pokrýt
zvýšené náklady způsobené vyššími
cenami energií a inflací. Pro větší
města připravujeme speciální fond
na podporu podnikání, abychom jim
pomohli stát se lepším regionálním
centrem.
Přestože je Středočeský kraj z hospodářského hlediska v celorepublikovém srovnání druhý nejlepší hned po
Praze, nacházíme se pod průměrem
zemí Evropské unie. Hodnota hrubého domácího produktu na obyvatele
v paritě kupní síly činila v roce 2020
ve Středočeském kraji 83,2 % průměru 27 zemí EU.
Z hlediska odvětvové struktury hrubé přidané hodnoty probíhá odklon
od zemědělství a průmyslu směrem
ke službám a vědě, což je z hlediska
Strategie rozvoje kraje žádoucí.
IT učebny. K tomu mnoho kralupských
učitelů nastupuje od září do jiných
škol či firem. Připomíná to Kocourkov.
zřizována tzv. regionální vzdělávací
centra, která umožňují vznik velkých
škol s náhodnou nesouvisející směsí
oborů, počty žáků v těchto centrech
se mají blížit minimálně 500, oborová
optimalizace je jen obecně zmíněna,
ale není ani nastíněna cesta a postup,
což je zásadní problém, mnoho bodů –
například v rámci projednávání optimalizace – si odporuje, nikde nejsou do
postupů zahrnuty hodnocení zkušenosti a vyvarování se chyb z již provedených optimalizací, konkrétní časový
harmonogram není ani naznačen.
Co nás tedy čeká? Nikdo neví, ale chci
věřit, že současné vedení kraje má
v sobě tolik odpovědnosti a pokory, že
si uvědomuje, že toto je zahrávání si
s budoucností našich dětí. Optimalizace škol je třeba,
ale koncepčně,
a především po
všeobecné diskuzi a shodě.
Mgr. Irena
Bartoňová
Pálková,
zastupitelka
za ANO
Jiří Snížek,
náměstek hejtmanky
pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování (Piráti).
Budou mít naše děti kde studovat?
Od října 2020, kdy se stal radním pro
vzdělávání pan Mgr. Milan Vácha,
s ním bojuji v pojetí optimalizace
školství. A proč? Jednoduše chci
kvalitu a koncepci, ne bezhlavé
rušení, které není v zájmu obyvatel
kraje.
Jako členka Výboru pro výchovu,
vzdělávání a zaměstnanost jsem začala prosazovat vytvoření koncepce,
a hlavně oborové optimalizace. Koncepce měla představovat konkrétní
cíle. Kraj si měl udělat jasno, které
obory a střední školy potřebujeme.
Myslela jsem, že radní bude chtít
zjistit potřeby zaměstnavatelů a domluvit se s nimi na spolupráci. A že
zapojíme i rodiče a děti. Protože
zásah do školství je často nevratný
a chyby se těžko napravují.
To všechno mi bylo zamítnuto. „Optimalizační tažení“ začal pan radní
tím, že zrušil pár škol podle posouzení stavu z předešlého období. Komunikačně k tomu přistoupil tak, že
z pozice síly začal rušit a nařizovat.
To, že chodily petice, bouřili se rodiče, učitelské sbory i samotná města,
kterých se to týkalo, mu nevadilo.
Sliby chyby, rozprodávání majetku
i sporné výpovědi
Začal sloučením gymnázií pod Svatou
Horou a Legionářů v Příbrami. Co na
tom, že obě gymnázia měla jiná zaměření. A kapacity jídelny, odborných
učeben a tělocvičen nebyly dostatečné
v nově sloučeném Gymnáziu Legionářů. Petici proti podpořilo na 2000 lidí.
Radní sliboval, že po sloučení bude
zachováno vzdělávání v 6letém oboru
gymnázia a jedna třída 4letého oboru
bude zaměřená na „živé jazyky“ – tedy
bude 1 třída 8letého gymnázia, 1 třída
6letého a 2 třídy 4letého. Výsledek je
jiný – 6leté gymnázium letos v září
vůbec otevřené nebude.
Další „povedená“ akce bylo sloučení
SOU Stanislava Kubra Středokluky do
SOŠ a SOU Kladno. Bývalý ředitel ze
Středokluk rozprodal vzápětí majetek
školy za směšné peníze bez ocenění
a posudků. A tak jste traktor Zetor
nebo Škodu Superb mohli koupit za
9000 Kč místo reálné ceny. To ale
nebylo vše.
Učitelů máme asi nadbytek, takže
z rušeného učiliště jich 16 dostalo
výpověď pro nadbytečnost, i když při
sloučení měli všichni zaměstnanci
přejít do Kladna. Ti se nyní brání žalobou. Takže tato akce radního Váchy
nejenže způsobila krajskému rozpočtu
škodu vzhledem k prodeji majetku
za ceny neobvyklé, ale ještě hrozí
náklady na finanční vyrovnání s oněmi
zaměstnanci.
Kocourkov v Kralupech
Do třetice do výčtu „povedených“
rozhodnutí patří sloučení SOŠ a SOU
Kralupy a Neratovice. Radní Vácha
prosadil v listopadu na zastupitelstvu
usnesení o ukončení výuky v Kralupech s tím, že Neratovice jsou připravené převzít žáky a zajistit výuku jak
pro chemické obory, tak pro IT od září
2022. Důvodem byl hlavně špatný stav
budov a město Kralupy nad Vltavou
areál chtělo prý zrekonstruovat.
Toto naprosto unáhlené a nekompetentní rozhodnutí způsobilo, že
v květnu se žáci chemici a „ajťáci“
dozvěděli, že výuka 2. až 4. ročníku
bude od září po celý příští školní rok
pokračovat v Kralupech. V Neratovicích se totiž do podzimu nepodaří
vybudovat nové laboratoře a odborné
Co nás tedy čeká?
Na konec je tu perlička pod názvem
Strategie rozvoje sítě škol a školských
zařízení zřizovaných Středočeským
krajem a jejich vzdělávací nabídky
do roku 2030+. Tento dokument
doslova protlačil radní Vácha na
zastupitelstvo, které se konalo 27. 6.
2022. Název je jiný, jinak je to stejný
materiál, který vytvořila tzv. odborná
pracovní skupina ustanovená panem
radním pod názvem Optimalizace sítě
škol a školských zařízení zřizovaných
Středočeským krajem. Kdo byli členové a jaký tito odborníci měli mandát,
jsme se nedozvěděli. K onomu materiálu přišly desítky připomínek. A co je
na tom dokumentu špatně? Je velmi
obecný, s tím, že opět není kladen větší
důraz na diskuzi, systémově bude rozhodovat ona odborná pracovní skupina
radního Váchy, takže o našich školách
budou rozhodovat jeho lidé k jeho obrazu. Dokument rozpracovává detailně
pouze varianty slučování škol, jsou