2

UKRAJINA

STŘEDOČECH Duben 2022

Středočeský kraj zřídil postupně čtyři

Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině

(KACPU).

Nejdříve společné centrum s Prahou, které se nakonec stěhovalo do Kongresového centra.

A samostatně v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami. Všechna pomáhají uprchlíkům nonstop.

Uprchlíci mohou Česku prospět,

jen je nesmíme vytlačit na okraj

Lidé prchající před hrůzami války na Ukrajině našli azyl i v České

republice. Zvedla se vlna solidarity, Češi je ubytovávají ve svých

domovech, sbírají pro ně finance, potraviny i spotřební zboží.

Lhostejný zůstal málokdo. Ozývají se ovšem i hlasy proti, které

poukazují na nebezpečí bytové krize, která Českem hýbala už

před válkou, a třeba také na obavy Čechů z toho, že jim uprchlíci

budou brát práci. Na uprchlickou vlnu z Ukrajiny a její důsledky

pro Česko jsme se zeptali Daniela Prokopa, sociologa, zakladatele

firmy PAQ Research a také člena Národní ekonomické rady vlády.

Je podle Vás uprchlická vlna otázkou několika nadcházejících týdnů, měsíců, nebo se mají lidé

i vláda spíše připravit na její dlouhodobé řešení?

Podle jedné studie uprchlictví, která

zkoumala 54 válečných konfliktů, se

jen 30 % uprchlíků vrací zpátky. Zde

to záleží na průběhu války. Ale kvůli

brutální ničivosti toho konfliktu,

dlouhodobé nestabilitě oblasti, šanci,

že Ukrajina o kus území přijde, a faktu,

že tady je již docela rozsáhlá ukrajinská menšina, spíše vsázím na to, že

tady velká část uprchlíků zůstane na

trvalo či na dlouho.

Pro Česko by pak mohli být velkým

přínosem. Vyřešit stárnutí populace,

kdy nemá kdo vydělávat na důchody. Pomoct v pečujících profesích

– od nemocnic po domovy seniorů – i v dalších pracích. A vytvořit

integrovanou vzdělanou minoritu. Ale

musíme to tak brát a na začátku se

snažit uprchlíkům maximálně pomoct

– v bydlení, vzdělávání, uznávání

kvalifikací v práci. Když je vytlačíme

na okraj společnosti, skončí to naopak

tragicky.

Nejpalčivější otázka ohledně ukrajinských uprchlíků se týká jejich

ubytovávání. Zatím přenocují, kde

se naskytne příležitost, ale jak řešit tuto otázku do budoucna?

Akutně tak, jak se to dělo a děje. Tedy

vyčleněním maxima míst v ubytovacích či rekreačních zařízeních, které

patří ministerstvům, krajům či obcím.

Vykoupením míst v hotelech a penzionech – za přijatelné ceny výměnou za

to, že to bude na delší dobu. A hlavně

výrazně podpořit „solidární domácnosti“. Řada lidí uprchlíky ubytovala,

ale s vidinou pár týdnů. Aby na delší

dobu uvolnili nepoužívané byty či

části domu, musí jim stát zaplatit

tuhle investici, energie a ušlé příjmy.

Vlastně tím i podpoří solidární Čech

v době energetické krize.

Co by pomohlo v problematice bydlení lidem i Čechům? Nějaké dávky, finanční úlevy,…?

Podle mne je hlavní navýšit nabídku bydlení. Dávky lidem pomůžou

– příspěvek na bydlení by měl být

dostupnější pro všechny a nemusíme

dělat nic speciálního pro Ukrajince.

Ale dávky nerozšíří počet bytů a míst

k bydlení. A to my potřebujeme –

akutně i dlouhodobě.

Mnoho Čechů se bojí, že Ukrajinci

ještě prohloubí bytovou krizi: Je

čeho se bát?

Je to na místě. Stát musí hned začít

budovat nová místa k bydlení. Rekonstruovat a stavět obecní byty. Vynutit

si u developerů, aby část postavených

věcí dali na dostupné nájmy. Přispívat

Čechům na rekonstrukci, když pak

nemovitost dají na pár let k pronájmu.

Snížit daň z dlouhodobého pronájmu

a naopak penalizovat, když si někdo

v Praze drží spoustu nevyužívaných

bytů. Hodilo by se i tzv. garantované

nájemní bydlení – v něm si vše platí

Firmy pomáhají, o nové pracovní síly stojí

„Celkem se na nás obrátilo asi 800 osob

s prosbou o pomoc. Soustředili jsme se

převážně na dopravu našich rodin, které

vyzvedáváme stále na hranicích mezi Polskem a Ukrajinou. Máme tam rezervaci

v hotelu a mobilní tým, který lidi sváží

dle domluvených časů z různých míst na

hranici, následně je svážíme do ČR. Hned

po příjezdu je nutný čas na orientaci,

registrace a zajištění dokumentů. Kromě

dopravy z hranic jsme již zajistili ubytování pro 350 osob, poskytujeme také

lékařskou péči a podporu psychologa,“

popsal situaci v půlce března mluvčí

společnosti Toyota Tomáš Paroubek.

Právě na Kolínsko, kde firma působí,

směřovaly velké počty uprchlíků. Díky

rozsáhlé průmyslové výrobě zde již před

válkou byla silná ukrajinská komunita

a uprchlíci mířili za svými kontakty.

„Aktuálně je velký zájem o pedagogický

personál, který pomáhá se vzděláváním dětí, volnočasovým programem.

Evidujeme také možnosti jiných prací. My

v tuto chvíli přímo nezaměstnáváme, ale

jsme v blízkém kontaktu nejen s městem Kolín. Otvírají se první školní třídy

a mateřinky, kde se pedagogové z UA

hodí hned. Dále je třeba také lékařský

personál nebo zaměstnanci služeb, ať

již u našich dodavatelů, nebo i jinde

v regionu,“ popisuje pracovní možnosti

mluvčí Paroubek.

Jen v březnu nabízely firmy ve Středočeském kraji 67 tisíc pracovních míst,

která dlouhodobě nemohly obsadit.

A přes 87 procent z těchto míst bylo

vhodných pro cizince.

Zkušenosti s ukrajinskými zaměstnanci využila k pomoci i hledání nových

zaměstnanců kutnohorská společnost

Foxconn. „Společnost Foxconn Česká

republika dlouhodobě spolupracuje se

zaměstnanci původem z Ukrajiny. Řada

našich zaměstnanců třeba aktivně pomáhá s překlady v KACPU v Kutné Hoře.

Nově příchozím nabízíme i práci. Ženám

můžeme nabídnout například pozice

v administrativě i ve výrobě. Snažíme

se vycházet vstříc také ženám s malými

dětmi, a to nabídkou zkrácených úvazků

či při plánování směn ve výrobě. V závodě

v Kutné Hoře máme již nyní přijato více

než 40 nově příchozích po dvou týdnech

od počátku konfliktu,” uvedl mluvčí

společnosti Foxconn Pavel Kožený.

Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou

nepátrat po nových zaměstnancích

po vlastní ose, se s nabídkami pozic

mohou obracet na Úřad práce. Míst

poptávají takto napřímo tisíce. „Jde

o montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků nebo strojů na

výrobu potravin, pomocníky v rostlinné

výrobě nebo třeba pokojské a uklízeče,

ale také ve zdravotnictví či službách.

jedinec, ale obec či stát garantuje

pronajímateli, že uhradí případnou škodu či měsíc nesplácení. To

zbaví lidi obavy pronajímat chudším

a ohroženým lidem a motivuje je to

pronajímat.

Podobný strach panuje na pracovním trhu, Ukrajinci jsou levná

pracovní síla a Čechům budou brát

pracovní příležitosti. To si mnozí

myslí. Oprávněně?

To záleží, jak Ukrajince integrujeme. Teď jde hlavně o ženy. Když se

naučí česky a využijí svoje kvalifikace mohou kromě nízko kvalifikovaných prací zaplnit spoustu

potřebných míst ve vzdělávání,

nemocnicích, domovech důchodců,

sociálních službách, expertních

pozicích i v průmyslu. Pokud je nepodpoříme v učení česky a neuznáme jejich kvalifikace z domova, tak

se nám nahrnou do nízko kvalifikovaných pozic. A tam můžou vytvořit tlak na snížení mezd a zaměstnanosti. Takže je to jenom na nás.

Musíme myslet dlouhodobě.

Někteří Češi začínají uprchlíky

vnímat jako přítěž českému státu

(zvyšuje se cena benzínu, energií, berou práci a byty, dostávají

příspěvky a dotace, mají zdarma

dopravu i zdravotní péči – tedy ve

Středočeském kraji). Je to oprávněný pohled?

Krátkodobá pomoc uprchlíkům má

velkou podporu a dlouhodobě to

závisí na tom, jak je začleníme. Ale

jasně – situace není skvělá. Pod

hranici chudoby se propadlo 16 %

Nabídka se každým dnem rozrůstá,“

uvedla pro Seznam Zprávy Kateřina

Beránková, tisková mluvčí Úřadu

práce.

Firmy vkládají nabídky i do různých

skupin a na weby, které s problematikou

souvisejí. Jako je například webová

Čechů. Ceny energií jsou opravdu vysoké. Podle mne by stát měl na tohle

myslet. Uvolnit příspěvek na bydlení,

aby se o něj lidé nemuseli „doprošovat“ ve složitém administrativním

procesu. Pomoc chudým pracujícím

a lidem na částečných úvazcích tím,

že je necháme plně vyčerpat 30 tisíc

korun slevu na poplatníka – dnes

když máte malou mzdu, tak tu daňovou slevu nevyčerpáte. A podle mne

i pracovat s cenou energií – například změnit regulovanou složku, příspěvek na obnovitelné zdroje. Aby se

všem trochu zlevnila bez obrovských

nákladů, které stálo zrušení DPH od

bývalé vlády. Česko dává do sociální

podpory výrazně méně, než je v EU

zvykem, a více daní chudé pracující.

Když chceme, aby lidi podporovali

stát v době krize, musíme to změnit.

DANIEL PROKOP

(* 29. května

1984) je český

sociolog. V období 2009–2018

působil v agentuře Median, od

roku 2019 vede

vlastní výzkumnou organizaci PAQ Research.

Původně se věnoval průzkumům

veřejného mínění, v současnosti

se zaměřuje se na témata chudoby a sociální nerovnosti v české

společnosti. Je autorem knihy

Slepé skvrny (2019), podílel se na

různých známých průzkumech,

pravidelně vystupuje v českých

médiích.

stránka ukrajinci.cz, která sdružuje

Ukrajince v ČR a mimo jiné nabízí i možnost poptávat či nabízet práci. Za jeden

den se tam objeví desítky nabídek.

A také rychle mizí. Ukrajinští uprchlíci totiž chtějí co nejdříve pracovat.

A nebýt závislí na pomoci, za kterou

jsou vděční.