4
AKTUALITY
Češtinu se mohou
Ukrajinci učit
v krajských školách
Ocitnout se skoro ze dne na den
v cizí zemi není nic jednoduchého. Nejhorší je jazyková bariéra.
Nedomluvíte se v obchodě, se
sousedy, u lékaře, jen těžko sháníte zaměstnání. S tím vším se
každodenně potýkají lidé, kteří
utekli z Ukrajiny před válkou. Řešením mohou být jazykové kurzy,
které Středočeský kraj nabízí
zájemcům starším 18 let.
Kurzy českého jazyka pro uprchlíky
z Ukrajiny nabízejí vybrané krajské
střední školy. V každém okrese je
jedna, kam se zájemci starší osmnácti let mohou na kurz přihlásit.
Výuka je zdarma.
„Chceme, aby se ukrajinští uprchlíci mohli co nejrychleji začlenit
do běžného života a postupně se
začlenili do společnosti. Odstranění
jazykové bariéry je pro to důležitým
předpokladem. Jakmile získají alespoň základy češtiny, mohou snáze
najít práci a celkově to pomůže
při navazování kontaktů s lidmi u
nás,“ říká hejtmanka Petra Pecková
a vzkazuje: „Pokud víte o vhodných
adeptech, předejte jim, prosím,
základní informace. Podrobnosti zájemci najdou na webových stránkách
vybraných škol.“
Seznam škol najdete na webu kraje.
STŘEDOČECH Červen 2022
Domov pro ty, kteří by jinde byli poutáni k postelím
Andělé žijí mezi námi. Od ostatních lidí
byste je na první pohled nerozeznali. Až
když je poznáte blíž, pochopíte, v čem
spočívá jejich výjimečnost.
Pár z nich pracuje v Domově pro osoby
s nízkofunkčním autismem v Centru
83 v Mladé Boleslavi. Toto zařízení
poskytuje opravdový domov pro osoby
s autismem a s chováním náročným na
péči. To jsou lidé, kteří ještě nedávno
byli zavíráni na ta nejtvrdší oddělení
psychiatrických nemocnic, kde je přivazovali k postelím a tlumili silnými medikamenty. Pod vedením paní ředitelky
Luďky Jiránkové, která v Mladé Boleslavi
založila a vede Centrum 83, se jejímu
týmu podařilo pro tyto lidi vybudovat
opravdový domov.
Domov pro osoby s nízkofunkčním
autismem a chováním náročným na péči
je otevřený pár měsíců. První klienti zde
našli svůj domov v lednu tohoto roku.
I když začátky nebyly vždy jednoduché, pokrok je vidět už po pár týdnech.
„Minulý týden jsme byli s Jirkou ve
městě na obědě,“ vypráví Michala Hodboďová, vedoucí Domova: „Když jsme
byli naposled nakoupit, všimla jsem si,
že Jirku zaujala nabídka obložených
baget místního bistra. Minulý týden
jsme tedy vyrazili na oběd ven.“ Každá
všední činnost, kterou většina z nás
vykonává automaticky, je pro klienty
Domova velkým svátkem, který vyžaduje
velké přípravy. Oběd ve městě anebo
třeba návštěva zubního lékaře.
Dny v Domově se řídí „pevným“ režimem.
Ráno je potřeba pozdravit všechny
Eliščiny plyšáky, připravit snídani.
Klientů je celkem 5 – Eliška, Jirka, Radek,
David a Martin. Péči o ně zajišťuje tým
V popředí je ředitelka Centra 83 Luďka Jiránková, za ní vedoucí Domova pro osoby s nízkofunkčním autismem Michala Hodboďová.
7 asistentů, 6 žen a 1 muž. Ti se točí ve
12hodinových směnách. V Domově funguje stálá služba 24 hodin denně, 7 dní
v týdnu. Každý z klientů má svůj pokoj,
zázemí je společné. Dohromady fungují
jako komunita. Sdílí společnou jídelnu,
koupelnu. Přestože začátky byly mnohdy
těžké, po pár měsících je na obyvatelích
Domova vidět velký posun. Jsou mnohem
klidnější, jejich ataky méně časté, nebo
mnohem méně intenzivní. Není divu, blaho klientů a jejich spokojenost jsou alfou
a omegou práce všech asistentů. „Eliška
o sebe ráda pečuje, tak jsme jí pořídili
zařízení na perličkové koupele do naší
vany. Teď si Eliška může užívat „spa“
téměř každý den,“ popisuje detaily péče
o klienty vedoucí Domova.
Cílem paní ředitelky Jiránkové je nabídnout domov dětem, lidem, kteří se bez
pomoci neobejdou: Nabízíme domov
autistickým dětem v momentě, když
už přestanou být dětmi a péče o ně je
pro jejich rodinu více a více náročná.
Chceme poskytnout rodičům těchto dětí
jistotu, že i když oni sami už péči o své
autistické děti přestanou zvládat, bude
zde někdo, kdo jim nabídne domov
a zázemí. Kdo je přijme takové, jaké
jsou, a bude se radovat z každého dosaženého pokroku stejně, jako se radovali
oni sami, jejich rodiče.“
Paní ředitelka zároveň vyzdvihuje, že
je důležité, aby si lidé s mentálním postižením, a především autistické děti,
na pobyt v různých stacionářích začali
zvykat co nejdříve. Pobyty jsou zprvu
krátké, postupně se mohou prodlužovat. Obavy rodičů z toho, „co tomu
řeknou lidi“ nebo „jsem špatný rodič,
když opouštím, i na krátkou dobu, své
dítě, které je v tomto světě, beze mě
ztracené“, jsou naprosto liché. Paní
ředitelka vysvětluje: „Pro tyto děti
Vyměnit řetěz na pile za 11 vteřin?
Pro nejlepší mladé dřevorubce žádný problém
POMOC PRO
UPRCHLÍKY
Z UKRAJINY
Aktuální informace jsou k nalezení na webových stránkách
Středočeského kraje.
Informační linka Ministerstva
vnitra +420 974 801 802
Informační linka
Středočeského kraje
+ 420 226 288 400
VEŘEJNÁ DOPRAVA
VE STŘEDOČESKÉM KRAJI
Uprchlíci z Ukrajiny mohou využívat
prostředky hromadné dopravy
zdarma po dobu pěti dnů od získání
dokladů o dočasné ochraně.
Soutěžit je možné opravdu
v lecčems. Své o tom ví Střední
lesnická škola a Střední odborné
učiliště, Křivoklát-Písky, které už
řadu let pořádá soutěž Dřevorubec junior – Mistrovství ČR žáků
v práci s motorovou pilou. Letos
se v pěti disciplínách utkalo
třicet účastníků nejen z lesnických škol v České republice, ale
i z Bulharska, Polska, Rakouska, Slovenska a Slovinska. Řev
motorových pil a vůně spáleného
benzinu se křivoklátskými lesy
linuly na konci dubna.
Mladí dřevorubci začínali disciplínou, která běžně zabere i několik
minut. Jde o výměnu řetězu. A dá
se zvládnout podstatně rychleji.
Nejrychlejším „měničem“ byl na
Křivoklátě zástupce slovinské školy
v Postojné s časem 11 vteřin! Ve druhé disciplíně, s názvem Kombinovaný řez, museli soutěžící uříznout dva
kotouče z klád ležících pod úhlem 7°
tak, aby byly kotouče rovné. V další
části mistrovství museli mladí dřevaři řezat kotouč na podložce. Počínat si museli tak, aby byl absolutně
rovný a zároveň nenechal na konci
řezu zbytečně vysokou třísku. Podložku ale pod silnou vrstvou třísek
neviděli. Diskvalifikaci si vysloužili
ti, kdo do podložky řízli. Obligátní
klasikou je kácení stromu, přičemž
kmen musí padnout na přesné místo
vzdálené 15 metrů. Našel se machr,
který neměl ani centimetr odchylku.
HELP LINKA PRO
UPRCHLÍKY V NOUZI
Organizace Člověk v tísni zřídila
nouzovou linku pro poradenství
uprchlíkům v nouzi.
Tel.: 770 600 800,
po–pá od 9 do 17 hodin
Původně založené jako Denní stacionář pro děti a mládež, zahájilo provoz
v roce 1983, odtud také pochází jeho
název. Nyní využívá lůžkovou kapacitu 62 lidí, služby denního stacionáře
asi 70 klientů. Posláním Centra 83 je
poskytovat pomoc nebo podporu osobám, které mají z důvodu mentálního
či kombinovaného postižení sníženou
soběstačnost. Cílem Centra 83 je
vytváření podmínek pro získávání,
rozšiřování a udržování sociálních
a pracovních dovedností a návyků
uživatelů a jejich přibližování k samostatnému životu. Prostřednictvím
pobytových odlehčovacích služeb, týdenního stacionáře nebo chráněného
bydlení Centra 83 se právě toto daří.
Domov pro osoby s nízkofunkčním
autismem je poslední otevřenou sociální službou Centra 83. Centrum 83 je
jednou z 59 příspěvkových organizací
Středočeského kraje.
je důležitý stereotyp. Čím dříve si
zvyknou na odloučení ze známého
domácího prostředí, tím snazší pro ně
jednou bude samostatný život, či život s asistencí, až se jejich rodiče o ně
nebudou moci nadále starat, nebo až
například zemřou.“
Současní klienti Domova chodí ke
svým rodičům na návštěvy. Když se
naposledy vracel z návštěvy u svých
rodičů David, jeho maminka popisovala
paní vedoucí Domova změnu Davidova
chování: „Jako by nebyl ve své kůži,
celý víkend byl neklidný. On se k vám
asi už těšil zpátky.“
byl Petr Šolc z Frýdlantu a třetí Václav
Pěnkava ze Žlutic. Na čtvrtém a pátém
místě následovali žáci z Křivoklátu.
Celkově byl nejlepším dřevorubcem Manuel Auinger z Litzlhofu
(Rakousko). Druhou příčku obsadil
Martin Hutaj ze Žlutic a třetí
místo obsadil Petr Šolc z Frýdlantu
v Čechách. Z hlediska družstev se
nejlépe umístila škola z Litzlhofu,
dále pak SLŠ Žlutice a škola z bulharského Tetevenu.
Odvětvování na závěr
Po čtyřech disciplínách bylo stanoveno pořadí podle počtu bodů a na
Po 34 letech odcházím z ředitelské kanceláře s čistým stolem
táhnout řadu projektů. „Jsem pyšný
na úspěšnou rekonstrukci budov, postavili jsme tělocvičnu, zvýšili jsme počet
učeben, modernizovali je, a ještě jsme
začali areál vytápět novou kotelnou
na štěpku. Topíme si hlavně tím, co si
vyrobíme. Hodně tím ušetříme. Mimo
to, dokážeme si i sami vydělávat, například pořádáním různých akcí a kurzů
během školního roku i o prázdninách,“
konstatuje pan ředitel. Získané
finanční prostředky investuje zpět do
školy na modernizaci nebo nyní na
novou zateplenou fasádu.
ZDRAVOTNÍ PÉČE
Neodkladná a akutní lékařská péče
pro ukrajinské uprchlíky je ve všech
krajských nemocnicích zdarma, a to
i pro osoby, které prozatím nejsou
zařazeny do systému veřejného
zdravotního pojištění.
Jde o nemocnice v Kladně, Kolíně,
Kutné Hoře, Příbrami, Mladé Boleslavi a Benešově.
PSYCHIATRICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ POMOC PRO OBČANY
UKRAJINY
#delamcomuzu
Psychologické konzultace zdarma pro
lidi postižené válkou na Ukrajině.
www.terapie.cz/hlavu-nad-vodou-ukrajina
řadu přišla finální soutěž v odvětvování. Soutěžilo se na čas, přičemž
soutěžící museli odřezat z kmene
třicet kolíků tak, aby zbylý souček
neměl výšku vyšší než 5 mm.
Po započtení všech bodů se mistrem
ČR stal Martin Hutaj ze Žlutic, druhý
Centrum 83
Dřevorubeckou soutěž měl pod
palcem ředitel školy Vratislav Dlohoš.
V čele vzdělávacího ústavu je čtyřiatřicet let a letos se chystá do důchodu. „Už přesluhuji,“ směje se a zároveň vyjmenovává školy, na kterých
během své padesátileté praxe působil.
„Začínal jsem po vojně na Lesnickém
učilišti Modrava, poté jsem přešel do
Nového Města na Moravě a pak sem, na
Křivoklát. Byl jsem mistrem, zástupcem ředitele, a když se v roce 1988
vybíral ředitel, přihlásil jsem se a uspěl.
Až do konce jsem se něčemu učil.
I ředitelování je řemeslo.“
Za léta se panu řediteli podařilo do-
S přirozenou autoritou
Různé investice se rozhodně vyplatily. Třeba zvýšení počtu učeben
otevřelo cestu k rozvoji a otevírání
více učebních oborů, včetně těch
maturitních. „Odcházím s čistým stolem, kurz školy je nastavený, škola se
musí i nadále modernizovat,“ hodnotí
Vratislav Dlohoš.
A jaký byl pan Dlohoš pedagog? Prý měl
přirozenou autoritu, jednal s rozumem,
což vždy přineslo výsledky. „Vynucená
autorita nikdy nebyla to pravé ořechové.
Měl jsem laťku. Pokud byli studenti ši-
kovní, učili se a fungovali na dobré slovo,
což se ve většině případů dělo, nebyl
problém. Pokud ale někdo nedělal, co
měl, musel jsem adekvátně přitvrdit. Byly
to ale jednotky případů,“ vzpomíná na
léta strávená ve školství. V seniorním
věku se pan ředitel zaměří na oblíbenou
myslivost a vyrážet chce i na ryby.
Škola v Křivoklátě-Pískách vznikla
v roce 1951 jako jeden ze čtyř zcela
identických učňáků. Lesnické školství tu běželo asi dva roky. V místě
totiž nebyl dostatek vody, výuka se
zastavila až do roku 1961, byť areál
sloužil jako zázemí pro různé kurzy.
Poté byl vyvrtán vrt a škola mohla
opět otevřít. K oboru lesař po roce
1989 přibyly další, například opravář
lesních strojů a truhlář. Před 10 lety,
se skomírajícím zájmem o učební
obory, navíc vznikly obory maturitní
– studenti tu mohou studovat lesnictví a veterinářství. Škola, kterou
zřizuje Středočeský kraj, může své
služby poskytnout až 175 studentům.
Je o ni velký zájem, vedení každý rok
eviduje převis poptávky o zhruba
50 žadatelů.