6
ZASTUPITELSKÉ KLUBY
STŘEDOČECH Červen 2022
Do středočeských silnic investujeme rekordní peníze
Kvalita silnic
je bezesporu
nejpalčivějším
problémem
našeho kraje.
Každý chceme
komunikace
v lepším stavu,
ale musíme
si uvědomit,
že Středočeský kraj
má v tuzemsku nejhustší a zároveň
nejdelší síť silnic II. a III. třídy.
Pokud bychom měli všechny objet,
museli bychom se připravit na výlet
dlouhý 8620 km. Druhý v pořadí je
rozlohou srovnatelný Jihočeský kraj
s 5433 km. Mým úkolem je handicap
v případě kvality dohnat.
Naštěstí jsem měl na co navázat.
V roce 2021 se obměnilo vedení
Krajské správy údržby silnic (KSÚS),
podařilo se napravit chyby z minulosti, a ještě rozjet několik dlouho
odkládaných projektů. Například
most v Kolíně anebo obchvaty Jílového u Prahy a Staré Boleslavi. Vedle
toho jsme už v minulém roce přišli
s programem homogenizace, kde se
kraj podílí 50 % na opravách silnic
v obcích. Ze Státního fondu dopravní
infrastruktury se nám podařilo získat
na investice přes 3 miliardy korun.
Důležitá součást péče o silnice jsou
pravidelné opravy po zimě. V této
nutné části rozpočtu byste loni našli
cifru blížící se 400 milionům korun,
letos se nám podařilo získat částku
o něco vyšší. Aby řidiči dopředu
věděli, kde se mají připravit na
komplikace (protože bez uzavírek,
případně objízdných tras opravit silnice nikdo ještě neumí), informujeme o připravovaných opravách také
přímo v jejich místě, prostřednictvím
informačních tabulí.
Také mám radost z toho, že se po
letech přešlapování začalo seriózně pokračovat v přípravách stavby
dálnice D3. Ministerstvo dopravy
vnímá dostavbu jako jednu z priorit
a nedávno se uskutečnila diskuze,
ze které vyplynulo, že na straně
státu i kraje je vůle hledat v trase,
která byla letos potvrzena Nejvyšším
soudem, takové řešení, které bude
představovat co nejmenší zásah do
Kultura je v ohrožení kvůli podfinancování
Jsme hrdí na
naše kulturní
dědictví, plejádu známých
osobností,
kulturní gramotnost, skvělé
profesionály
i infrastrukturu. Problémem
je však podfinancování a závislost na
veřejných rozpočtech. Covid v kombinaci s nynější vládou může naši kulturu
nadlouho pohřbít.
Trpí lidé. I přes inflaci a už tak nízké
platy nedostali státní zaměstnanci
v kultuře přidáno ani korunu. Jde o srdcaře, ale je otázka času, kdy začnou
odcházet. Škrty přicházejí v době, kdy
kultura krvácí.
V kultuře pracuje přes 2 % všech
zaměstnanců. Jde o více než 112 tisíc
profesionálů a 24 tisíc dobrovolníků. Kultura může být i zisková, musí
ale pokračovat investice, renovace
a rekonstrukce. Stát ani normálně
nemůže všechno sanovat, musí se ale
na investicích podílet. Nemůžeme
zanedbat dědictví po předcích. Hrozí,
že některé hodnoty budou pro příští
generace ztraceny.
Do kultury jdou peníze z 27,8 % ze
státního rozpočtu, kraje se podílí stejně
(27,2 %) a největší tíha je na obcích (45
%). Musí se posílit programy podpory
regionálních projektů a zachránit
kulturní dědictví venkova. Mecenáši
a sponzoři pomáhají, ale částky, o nichž
se bavíme, kulturu nezachrání.
Finance přináší i propojení kultury
s cestovním ruchem. To je téma pro
Středočeskou centrálu cestovního
ruchu. Důležitá je i filmová a herní
turistika. Památky jsou ale i tak mimo
sezonu mrtvé. Je potřeba do nich vrátit
společenský život spojený s místními
spolky. S tím ale současná vláda nepočítá. Je nutné lepší využití programů
EU a kulturu financovat šířeji i průhled-
něji, než se to děje nyní. ANO prosazuje, aby na kulturu šlo 1,5 % státního
rozpočtu. Nová vláda slibuje 1 %, je to
ale spíš chiméra než uvěřitelná realita.
Kultura se začínala rozvíjet. Kraj pod
předchozím vedením inicioval projekty,
které do památek vracely život. Přibývalo expozic, festivalů, představení.
Památky se otevíraly veřejnosti. Hladovění naordinované současnou vládou
ale může zdevastovat naše kulturní
dědictví navěky.
Jaroslava Pokorná Jermanová,
krajská zastupitelka (ANO 2011)
krajiny i života přilehlých obcí. Tato
stavba středočeské části dálnice
D3 je z hlediska správních procesů
sice stále ve fázi územního řízení,
nicméně z hlediska technického
již probíhá příprava podkladů pro
následné zpracování dokumentace
pro stavební povolení.
Karel Bendl,
radní pro silniční dopravu (ODS)
Pomoc zranitelným by bez srdcařů nešla
Na začátku letošního roku jsme s nadějí
vyhlíželi konec pandemie a omezujících
opatření. Uplynulé dva roky byly ve všech
oblastech velice náročné, každý z nás na
vlastní kůži pocítil její dopady v různých
oblastech na svůj způsob života.
Pominu-li oblast školství, zdravotnictví
a hospodářství, dovolím si tvrdit, že
sociální oblast je ta, která byla zasažena
extrémně. Na jedné straně se ukázala nesmírná náročnost na kvalitu a poskytování
pobytových služeb v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním
postižením a jinými omezeními. Na straně
druhé vzrostla poptávka a potřebnost
terénních služeb a externích programů.
Jako příklad mohu uvést kontaktní
místa POSEZ. Tento projekt funguje od
roku 2018.
Název POSEZ je odvozen od Pomoc Seniorům a Zdravotně postiženým. Cílem
POSEZů je pomáhat výše uvedeným
skupinám spoluobčanů, poskytovat jim
rady a pomoc v oblasti finančního a legislativního poradenství, zdravotních
i sociálních služeb.
Klientům se zde věnují individuálně
podle jejich potřeb. V těchto centrech
lidé nachází příjemné prostředí a vstřícné jednání. Pro mnohé návštěvníky jsou
centra nejen místem pomoci, ale rovněž
místem setkávání, společenského vyžití
a radosti.
Ve Středočeském kraji tato centra
fungují v Mladé Boleslavi, Poděbradech,
Benešově, Slaném, Říčanech, v Berouně
a v Novém Strašecí. V současnosti se
připravují další místa
tak, aby jejich rozvrstvení po kraji bylo
rovnoměrné a klienti
měli stejnou šanci
tuto službu čerpat.
Jedná se o bezplatné poradenství.
Na činnost center
vynakládá Středočeský kraj v roce 2022
částku 3 008 900 korun.
O oblibě POSEZů svědčí stále stoupající počet intervencí. Za tři roky jich
bylo 30 000. Nároky na financování
sociální oblasti stoupají, potřeba jejich poskytování také. V letošním roce
rozdělil kraj z Humanitárního fondu
50,5 milionu korun na různé druhy
sociální práce. Je to o 15,5 milionu
korun více než v minulých letech.
V rámci programu „Podpora sociálních
služeb“ bylo podpořeno 97 žádostí
částkou 45,5 milionu a v rámci programu
„Podpora sociálních aktivit“ bylo rozděleno pět milionů korun mezi 28 příjemců.
Nemůžeme si ale zastírat, že peněz do
této oblasti je potřeba mnohem více.
Dopady nejen pandemie, ale v současnosti i války na Ukrajině jsou citelné.
Velké poděkování patří všem, kdo pracují
v sociálních službách, nevzdávají to
a i přes všechny překážky tuto práci
vykonávají.
Jsou to srdcaři a bez nich by to nešlo.
Pavla Štrobachová,
předsedkyně Výboru sociálních věcí,
krajská zastupitelka (STAN)
Pirátský zastupitel, ten tvrdý chleba má Léto? Budiž… pochváleno?
V tomto čísle Středočecha bychom vás
chtěli nechat nahlédnout za oponu
a seznámit vás s tím, jak pracuje náš
pirátský zastupitelský klub. Zvenku se
může zdát, že práce zastupitele spočívá
v tom, zúčastnit se jednou za měsíc
zasedání zastupitelstva a má, jak se
říká, „splněno“. V některých jiných
klubech tak tomu možná je, ale určitě ne
u Pirátů.
Náš klub se schází každé pondělí on-line
od šesti večer na pravidelné poradě,
která je plánována na 2 hodiny, ale
nezřídka se protáhne. Zápisy z těchto
porad jsou, jak je u nás dobrým zvykem,
zveřejňovány na našem internetovém
fóru a může do nich nahlédnout doslova
každý. Důležitým bodem programu je
diskuse s našimi radními o materiálech,
které budou v daném týdnu schvalovány
Radou kraje. Každý z našich dvanácti
Porada klubu před jednáním
zastupitelstva.
zastupitelů je odborným garantem
pro některou z oblastí a jejich poradní
hlas je důležitý pro rozhodování, jak
o daných materiálech hlasovat. Všichni
zastupitelé také musí každý měsíc
nastudovat materiály na zasedání Zastupitelstva kraje. Těch bývá vždy kolem
stovky a i vy je můžete najít nejpozději
sedm dní před jednáním na webových
stránkách kraje.
Většina ze zastupitelů je členy
jednoho i více výborů či komisí, to
jsou poradní orgány Zastupitelstva
a Rady kraje. Ty se scházejí stejně
jako zastupitelstvo jednou měsíčně. Jejich jednání zabere zpravidla
několik hodin. Konají se většinou
v budově úřadu nebo on-line,
ale nejsou výjimkou tzv. výjezdní zasedání. Na těchto výjezdech
členové výborů a komisí navštěvují
většinou příspěvkové organizace či
společnosti zřizované Středočeským
krajem. Mezi ně patří např. střední
školy a odborná učiliště, krajské nemocnice nebo muzea a galerie. Zde
se seznamují s jejich fungováním
a hodnotí odvedenou práci. Reporty
z těchto jednání jsou také důležitou
součástí našich porad.
Doufáme, že se nám podařilo vám
na těchto řádcích ukázat, že práce
zastupitele v našem klubu není jen
o „zvedání ruky“ jednou měsíčně na
zastupitelstvu, ale že i neuvolnění zastupitelé tráví desítky hodin
měsíčně prací pro vás a pro náš kraj.
A do toho všeho ještě pravidelně
informují o své práci na sociálních
sítích a přispívají články na náš
krajský web.
Klub Pirátů
Léto budiž
pochváleno, říká
se dle
zvyklosti.
V okamžiku, kdy
vzniká
tento
článek, je
však velmi
těžké
chválit
dopředu.
V současné turbulentní době
ještě není jisté, zda v okamžiku, kdy tuto úvahu čtete, Vás
trápí víc idiocie ruských vůdců,
nedostatek pomoci ukrajinským
uprchlíkům, doznívající covidová
pandemie či kvalita vody na koupalištích ve Středočeském kraji.
Je velmi těžké již dnes odhadnout, které téma bude sexy.
Troufám si ovšem tvrdit, že postsovětští boomeři, kterým budoucnost už tak jako tak nic pěkného
nenabízí, udělají všechno pro
to, aby nám letošní léto zkazili.
Je nad letní slunce jasnější, že
návštěva muzea, galerie či dobře
vybaveného aquaparku nepřináší
takové uspokojení, když na vás ze
všech zpravodajských zdrojů útočí informace o dalších a dalších
detonacích, o dalším násilí, o dalších mrtvých. Na mnoho špatného
se dá zvyknout, ale na válku si
zvyknout (doufám) neumíme.
Léto budiž pochváleno! Je tu
totiž ještě pozitivní možnost,
že budeme toto roční období
velebit bez kouřových stínů ze
zasažených nemocnic a mateřských škol. Že to Rusáci vzdali a
odtáhli z Ukrajiny, nezaútočili na
Moldavsko, lížou si navzájem ekonomické i psychické rány a dávají
Evropě čas na letní odpočinek.
Vím, není to příliš pravděpodobné, ale připusťme si, že by to bylo
krásné. Po dlouhé době klidné
léto bez jakýchkoliv hrozeb bez
nutnosti přemýšlet o krizovém
řízení. Dovolená bez obav z předčasného návratu, návrat z dovolené do běžných povinností,
kdy je největší starostí zalévání
květin a stromů na náměstích
a objednání kropicích vozů do
rozpálených měst. Kdy jsou
rybníky obklopeny spokojenými
rodinami, Berounka plná vodáků,
Křivoklát a Karlštejn obtěžkány
turisty, zahradní restaurace lákají k posezení, zmrzlináři roztáčejí
svoji zmrzlinu na plné obrátky a
muzikanti na pódiích rozdávají
pohodu nejen pro dvojice ztrácející se do stínů letních nocí.
Léto budiž pochváleno, a pokud
není zač chválit červen, nevzdávejme to! Už v srpnu může být
mnohem lepší léto, než se v červnu dalo čekat.
Honza Švácha,
krajský zastupitel
(TOP 09/Spojenci)