AKTUALITY
Prosinec 2022 STŘEDOČECH
Hledá se náhradní
máma a táta
3
Stovky dětí z pěstounských
rodin si užily pestrý program
v parku Mirakulum. Pobavit
je přišel i kouzelník.
V Milovicích se uskutečnilo historicky první setkání pěstounských rodin ze Středočeského kraje. Pozvání k setkání s vedením kraje do zábavního parku Mirakulum přijalo celkem 282 pěstounů
a 344 dětí. S pěstounskými rodiči a jejich dětmi
se sešla hejtmanka Petra Pecková a radní pro
sociální oblast Martin Hrabánek.
„Péče pěstounských rodin o ohrožené děti si zaslouží naši maximální
podporu. Jsem velice vděčná a děkuji
všem, kteří věnují svou péči a lásku
dětem, které v životě neměly tolik
štěstí. Velké poděkování si zaslouží
i vedení parku Mirakulum, které
nám umožnilo strávit společný čas
v tomto báječném parku,“ uvedla při
setkání hejtmanka.
Ve Středočeském kraji je v současné
době v evidenci přes 1600 pěstounů
na dlouhodobou péči, a to jak z řad
příbuzných, tak „nepříbuzenských
pěstounů. Kraj pak zaujímá prvenství mezi ostatními regiony v počtu
přechodných pěstounů, kterých
má v evidenci aktuálně 128, a je
současně schopen nabídnout jejich
služby i dětem z jiných krajů. Mezikrajská spolupráce ostatně funguje
u všech typů pěstounské péče.
Přestože každý rok přibude zhruba
35 nových zájemců o dlouhodobou
pěstounskou péči, stále se nedaří
nacházet vhodné náhradní rodiny
Historicky první
setkání vedení
kraje s pěstouny
a jejich rodinami.
Šlo hlavně o sdílení
zkušeností a řešení
problémů, kterým
pěstouni čelí.
pro všechny děti. V současnosti je
snaha minimalizovat dobu pobytu
dětí v institucionalizované péči
a co nejrychleji jim nalézt náhradní
rodiče, ne vždy je však tato snaha korunována úspěchem. Radní Hrabánek
k tomu doplňuje „Vytipovat pěstouna
jako vhodného k dětem v evidenci se
bohužel nedaří ani v rámci mezikrajové spolupráce. A stále nám chybí
dlouhodobí pěstouni ochotní převzít do
pěstounské péče sourozenecké skupiny,
děti jiného než majoritního etnika,
děti starší šesti let, děti s traumatem,
zdravotně znevýhodněné či se specifickými potřebami.“
Stát se pěstounem je závažné rozhodnutí. Motivace mohou být různé. Zájemci o pěstounství většinou
své vlastní děti mají. Mívají však
touhu a neskutečnou energii dát
životní šanci ještě dalším dětem.
Na cestu pěstounství se také často
vydávají rodiny, kdy vlastní děti už
takříkajíc „vylétly z hnízda“. O čem
se málo mluví, je například také
fakt, že pěstouny se mohou stát
rovněž stejnopohlavní páry.
V zásadě rozlišujeme dva druhy
pěstounské péče. Pěstounská péče
na přechodnou dobu a dlouhodobá
pěstounská péče. V pěstounské péči
na přechodnou dobu může být dítě
umístěno maximálně na 1 rok. Účelem pěstounské péče na přechodnou
dobu je zejména poskytnout rodičům dítěte čas, aby si mohli upravit
své poměry tak, aby byli znovu
schopni převzít dítě do své péče,
nebo se pro dítě našla jiná vhodná
stabilní náhradní rodina. Dlouhodobá pěstounská péče je oproti tomu
řešením také pro tisíce dětí, které
nemají šanci na osvojení. Pěstouni
jsou ochotni nabídnout svůj domov,
lásku, sílu, optimismus a zkušenosti
dětem, které nemohou žít ve svých
biologických rodinách.
Setkání pěstounských rodin s vedením Středočeského kraje bylo vůbec
prvním setkáním tohoto druhu ve
středních Čechách. „Chtěla bych
v této tradici pokračovat. Již nyní
plánujeme podobné setkání v příštím
roce. Chceme tím vyjádřit náš vděk
všem, kteří pečují o znevýhodněné
děti, dávají jim životní šanci, láskyplnou náruč, výchovu a podporují
jejich talent nebo se snaží zmírnit
jejich znevýhodnění. Zároveň bychom
také chtěli podpořit další zájemce,
aby rozšířili řady našich skvělých
pěstounů,“ říká hejtmanka s tím, že
se chystá několik zásadních kroků,
které mají pěstounství usnadnit. Ať
už jde o posílení úřednického aparátu, který pěstouny provází celým
procesem, nebo vybudování důstojného zázemí na krajském úřadě.
Pokračování ze strany 1
Policisté ocenění za zásah v benešovské nemocnici,
kde muž se zbraní ohrožoval personál.
Ocenění zasahovali například
u dopravních nehod, u zástav srdce,
pomáhali při epileptickém záchvatu,
při tonutí nebo po pádu osoby z výšky. Při několika zásazích pomohlo
i použití automatického externího
defibrilátoru, na jehož distribuci mezi
hasiče a policisty se Středočeský
kraj dlouhodobě podílí. Ocenění
dostali i policisté, kteří zasahovali při
loňském útoku ozbrojeného útočníka
v benešovské nemocnici, nebo tým,
který zachránil muže při sebevražedném pokusu na železničním viaduktu
v Žampachu. Uzávěrka nominací byla
do konce června, proto mezi nimi
nejsou například hasiči, kteří pomáhali s likvidací obrovského požáru
v Národním parku České Švýcarsko.
A jak to dopadlo s hochem na koupališti v Radimi? „Stále jsem pokračovala v umělém dýchání z úst do úst,
mezitím někdo zavolal záchranku.
Zhruba po dlouhých šesti minutách
začal chlapec dýchat, což byl naprosto
úžasný pocit. Mezitím dorazila policie
s defibrilátorem, ale ten už nebyl
potřeba. Klouček nekomunikoval,
spíš jen tak slabě plakal. Ale dýchal,
což bylo to zásadní,“ vypráví Simona
Řezníčková. Na místě byli oba rodiče
ještě s dalším jejich dítětem. Za
událostí stála souhra nešťastných
náhod – maminka šla s mladším
pro občerstvení, chlapec s kruhem
zůstal v bazénu, pak vylezl, sundal
kruh a nechal ho na dece. Tatínek si
myslel, že chlapec šel za maminkou.
Ten místo toho skočil do vody za
dětmi a netušil, jaká je tam hloubka.
„Když dorazili záchranáři, tak jsem
utekla. Netušila jsem ani, že přiletěl
vrtulník… Doma to pak na mě padlo,
pořád jsem to měla před očima… pak
mi volali ze záchranky a pan primář
mi přijel osobně poděkovat. Ještě ten
večer mě kontaktovali i rodiče Jindry
přes facebook. Když ho propustili
z Motola, přijela k nám celá rodina.
Jsou to úžasní lidé a Jindra je moc
fajn kluk,“ uzavírá své vyprávění
s dobrým koncem Simona Řezníčková, která pracuje jako pečovatelka
v Pečovatelské službě Pečky.
„Nejen v dnešní komplikované době,
ale kdykoliv v našem životě, potřebujeme vzory, inspirativní hrdiny,
kterým není lhostejné neštěstí druhých
a jsou ochotní a připravení pomáhat.
Příběhy profesionálů, kteří se při plnění
běžných povinností setkali se situací
ne zcela tradiční pro jejich profesi,
i civilistů, kteří v krizové situaci nezaváhali, nezmatkovali, netvářili se, že
se jich cizí neštěstí netýká, nedoufali,
že zasáhne někdo jiný, ale naopak
se odvážně pustili do obdivuhodné a úspěšné pomoci, jsou příběhy
velké odvahy. A jak se říká, odvaha je
poloviční záchrana. Druhou polovinu
pak zajistily schopnosti oceněných lidí.
A já jim chci ještě jednou vyjádřit velký
obdiv a vděk,“ uzavřela hejtmanka.
Policisté Ondřej Soběslav a Tomáš Výborný zachránili život řidiči s epileptickým záchvatem.
Ellen
Zárožňová je
studentkou
kladenské
zdravotnické
školy. Duchapřítomně
zachránila
život muže,
který spadl
z výšky.
PŘEHLED OCENĚNÝCH:
Zástupci Policie ČR:
l Aneta Samohýlová a Filip Šrubař
Za záchranu života muže při kolapsu během
venčení psa.
l Jan Papež a Jan Polák
Za záchranu života ženy, která se dusila po vdechnutí sousta.
l Ondřej Soběslav a Tomáš Výborný
Za záchranu života řidiče s epileptickým záchvatem.
l Martin Pecánek a Patrik Smejkal
Za záchranu života muže v bezvědomí.
l Tomáš Pillmann a Valter Müller
Za záchranu života ženy při dopravní nehodě.
l Kristýna Šrůtková, Lukáš Kabátník
Za záchranu života muže při pokusu o sebevraždu.
l Jiří Černý a Robert Šmejkal
Za záchranu života muže po srdečním kolapsu.
l Tereza Zrůbková a Radek Pečený
Za záchranu života ženy při dopravní nehodě.
l Zdeňka Holešovská, Daniel Buzek,
Martin Novák, David Breburda
a Tomáš Račanský
Za duchapřítomný zásah v benešovské nemocnici,
kde muž se zbraní ohrožoval personál.
Zástupci HZS ČR:
l Štěpán Chapčák, Jiří Jeník, Lukáš Kubánek
a Jan Novotný
Za záchranu života muže, který zkolaboval při
tenise.
Civilisté nominovaní ZZS:
l Kristýna Kubínová a Petr Cícha
Za záchranu života dvanáctileté dívky při zástavě
krevního oběhu.
l Simona Řezníčková
Za záchranu života chlapce, který se topil.
l Ellen Zárožňová
Za záchranu života muže po pádu z výšky.