AKTUALITY
Prosinec 2022 STŘEDOČECH
5
Místo, kde se žal prolíná s radostí a komunitním životem
Čerčanský Hospic Dobrého pastýře nabízí víc než jen péči o nevyléčitelně nemocné
Klienti i návštěvníci
hospice si přichází
do zahrady užívat
zpěv ptáků a krásu
rozkvetlých stromů.
Když se řekne hospic, spousta lidí si představí ponuré, smutné místo, kam by raději dobrovolně nikdy nevkročili. Wikipedie říká, že hospic je zařízení, které slouží k péči o nevyléčitelně a těžce nemocné osoby. Samotný název hospic pak
pochází ze čtvrtého století, kdy se tak nazývala místa pro
odpočinek poutníků.
Čerčanský Hospic Dobrého pastýře
v sobě spojuje péči o nevyléčitelně nemocné, možnost odpočinku poutníkům
a nabízí ještě mnohem víc.
Začátky Hospice v Čerčanech provázela
nedůvěra a skepse místních obyvatel.
Současná ředitelka Monika Horníková
k tomu říká: „Byly to spíše obavy. Před
15 lety byla hospicová péče ještě velkým
tabu. Naši předchůdci několik prvních
let vymýšleli nejrůznější komunitní
akce, aby přilákali veřejnost do areálu
hospice a zbavovali ji tak strachu z jeho
existence.“ O tom, že se obavy obyvatel
podařilo rozptýlit, svědčí oblíbenost
a vysoká návštěvnost všech akcí, které
hospic pořádá. „Místní i pocestní chodí
denně do našeho Dobrobistra, nebo
využívají službu Zásilkovny, kterou zde
provozujeme. Pravidelně se u nás schází
početný klub maminek s malými dětmi,
žije to občas u nás víc než kdekoliv jinde,“ popisuje každodenní realitu paní
ředitelka.
Čerčanský hospic se stal kulturním
a společenským centrem obce. Jejich
tradiční akce pro veřejnost, jako jsou
Jarní pouť, Adventní neděle s betlémským světlem, pravidelné koncerty či
nejrůznější volnočasové aktivity, se
těší obrovské oblibě místních obyvatel.
Hlavním posláním je ale služba domácího a lůžkového hospice, odborné
sociální poradenství, odlehčovací
služby pobytové i terénní pečovatelské
služby. Kromě toho zde provozují také
půjčovnu kompenzačních pomůcek
a službu asistenčního auta. Služby
místní kuchyně a prádelny může
využít i veřejnost. Hospic dále disponuje 25 paliativními lůžky zdravotní
péče a 5 odlehčovacími lůžky péče
sociální. V rámci lůžkového hospice
pečují o zhruba 230 pacientů ročně,
domácí hospic doprovodí dalších 120
nevyléčitelně nemocných pacientů
v jejich domácím prostředí. Pobytovou
odlehčovací službu využije každoročně asi 40 klientů, v péči terénní
odlehčovací a pečovatelské služby
je jich dalších 70. Službu odborného
sociálního poradenství vyhledá během
roku přibližně 400 lidí.
Kapacita lůžkového i domácího hospice
se mění někdy ze dne na den, ředitelka
Horníková o tom říká: „Dalo by se říct,
že máme kapacitu naplněnou, ale už
zítra tato informace nemusí být pravdivá. Velká část pacientů k nám přichází,
bohužel, příliš pozdě, jejich pobyt u nás
je kratičký, jedná se o den, dva, někdy
jen několik hodin. Obyčejně však máme
převis žádostí o přijetí, tudíž se kapacita
s novým příjmem v řádu několika dní
opět naplní. V sociálních službách je
situace stabilnější.“
V čerčanském hospici všichni ctí pravidlo, že na prvním místě je vždy pacient,
klient, a že na každé maličkosti záleží.
Proto se zde všichni cítí jako doma,
bezpečně a příjemně, „opečováváni
anděly“, jak sami pacienti a jejich blízcí
pečující personál velmi často pojmenovávají.
O tom, že je práce v hospici náročná
jistě nikdo nepochybuje, přesto si
místní tým v čele s paní ředitelkou
těžkosti nepřipouští. „Na první
pohled by se mohlo zdát, že u nás
panuje permanentní smutek, jelikož
k nám chodí lidé strávit poslední
chvíle svého života. Žal je samozřejmě
nedílnou součástí našich dní, ale také
veselé a radostné okamžiky,“ říká paní
ředitelka a pokračuje: „Vzpomínám
na jednu z našich klientek, byla u nás
několik dlouhých měsíců, a tak nějak
se sama jmenovala do role majordoma.
Obcházela hospic a zhasínala lampičky
a světla tam, kde nikdo nebyl, a také
mi to chodila pravidelně hlásit, bez
ohledu na to, zda jsem měla v kanceláři zrovna hosty nebo poradu. Nyní,
když nám náklady na energie vzrostly
na trojnásobek, na její pravidelné
kontroly světel a spotřebičů s úsměvem
vzpomínáme.“
I když je Hospic v Čerčanech již nyní
hojně využívaným centrem setkávání
Kaple, kde mohou
lidé rozjímat, truchlit
nebo jen tak posedět
a kochat se krásou
vitrážového kříže.
a nabídka služeb je opravdu široká,
v rozvoji a dalším rozšiřování nepolevují: „V září jsme otevřeli nové komunitní
centrum se sociálními službami v bezprostřední blízkosti Hospice Dobrého pastýře. Zázemí tu mají naše rozvíjející se
sociální služby a místní komunita získala
tolik potřebný bezbariérový prostor pro
socializaci, pohybové, zájmové či vzdělávací aktivity,“ netají radost z úspěšně
zakončeného projektu paní ředitelka.
Ve fázi pilotního projektu je v současnosti spolupráce čerčanského
domácího hospice a benešovské
Nemocnice Rudolfa a Stefanie v oblasti
paliativních konzilií. Cílem intervencí zdravotníků domácího hospice je
zejména včasná identifikace potřeby
paliativní péče u pacientů na vybraných odděleních nemocnice, nastavení
vhodné léčby, konzultace, podpora
a plánování další navazující paliativní
péči po propuštění z nemocnice.
Středočeský kraj pravidelně podporuje hospicovou a paliativní péči jak
v rámci svého Středočeského Humanitárního fondu v oblasti tematického
zadání „Zdravotnictví“, určeného na
podporu paliativní a hospicové péče
nebo péče ošetřovatelské a paliativní
poskytované ve vlastním sociálním
prostředí pacienta, tak i v oblasti tematického zadání v rámci poskytování
sociálních služeb či podpoře sociálních aktivit, neboť nejen zde platí,
že oblast zdravotní a sociální jsou
spojenou nádobou. „V oblasti podpory
zdravotnické části se nám letos podařilo
zdvojnásobit částku oproti předchozím rokům, bohužel ani tak se nám
v plné míře nepodařilo podpořit vše, co
bychom chtěli. Plně si uvědomuji, že
lidé si přejí nejen žít, ale i odejít v kruhu
své rodiny či co v možná největší míře
v rodinném prostředí, kdy jsou s blížícím
se koncem respektována jejich přání
a potřeby a zachována co nejvyšší míra
lidské důstojnosti. Zdá se to prosté, zdá
se samozřejmé to zajistit, ale myslím,
že si všichni uvědomujeme, že není.
Není to vůbec snadné a vůbec samozřejmé, proto je nutné vážit si všech,
kteří se rozhodli pomáhat a brát tuto
pomoc jako své poslání. I my si toto
uvědomujeme, a proto se budeme snažit
v příštích letech přispívat „alespoň“
finančně a částku, když už ne navýšit,
tak alespoň udržet,“ uvádí náměstek
hejtmanky pro oblast zdravotnictví
Pavel Pavlík.
Pomáháme zachraňovat zraněná zvířata. Dětem to pomáhá poznat přírodu
Každý člověk by měl žít v souladu
s životním prostředím. Pravidlo,
které zní logicky a jednoduše, si ale
každý vykládá podle svého. Středočeský kraj se dlouhodobě zaměřuje
na to, aby takzvaná environmentální výchova pronikala do škol i mezi
obyvatele středních Čech. Cíle environmentální výchovy jsou jasné, ale
k jejich dosažení vede dlouhá cesta,
která vlastně nikdy nekončí.
Kraj proto ze svého rozpočtu
pravidelně podporuje činnost
středisek EVVO, tedy environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.
Většina středisek jsou neziskové
organizace, další projekty realizují
školy. „Ochrana přírody by měla být
součástí kulturního chování člověka.
Snažíme se o to, aby se prostřednictvím různých výukových a zábavných
programů v dětech budoval vztah
k přírodě už odmalička. Ekocentra
nabízejí zajímavé programy už pro
nejmenší děti z mateřských škol,
ale i projekty pro starší žáky nebo
vzdělávací akce pro pedagogy. Kromě
toho pořádají spoustu přírodovědných
procházek, přednášek a jiných akcí
pro veřejnost. Většina z nich funguje
i jako ekoporadna,“ uvedla krajská
radní pro oblast životního prostředí
a zemědělství Jana Skopalíková.
Krajských středisek, respektive
ekocenter, je pět: Podblanické
ekocentrum ČSOP Vlašim, Ekocentrum Huslík v Poděbradech, Naučné středisko ekologické výchovy
Kladno-Čabárna, Ochrana fauny ČR
Hrachov u Sedlčan a Ekologické
centrum Orlov v Příbrami. Souběžně s některými středisky fungují
i stanice pro handicapované živočichy. Středočeský kraj podporuje
Ochranu fauny ČR Hrachov, ZO ČSOP
Vlašim, ZO ČSOP Polabí, AVES Kladno
a ZO ČSOP Rokycany. Stanice každoročně pomohou ošetřit dohromady
až tisíce jedinců. Někteří se po
ošetření a rekonvalescenci mohli
vrátit zpátky do přírody. Ti, pro
které zranění představuje trvalý
handicap, na stanici zůstávají.
Například v záchranné stanici ČSOP
Vlašim se v roce 2021 podařilo opět
překonat rekord v počtu přijatých
živočichů. Péčí zde prošlo přes
960 jedinců. Přes 270 živočichů se
podařilo vypustit do volné přírody
a 157 jich zůstalo v péči. Někteří zde pouze strávili zimu a jiní
zůstávají k expozičním účelům. Jak
postupovat při nálezu zraněného
živočicha, najdete v samostatném
infoboxu u článku.
V roce 2022 poskytl Středočeský kraj
na projekty EVVO celkem sedm milionů korun. Žadatelé předložili projekty
například na vybudování nových
naučných stezek, případně jejich
rozšíření. To je případ naučné stezky
v Dobšicích na Nymbursku. Zdejší na-
JAK POSTUPOVAT PŘI NÁLEZU ZRANĚNÉHO ŽIVOČICHA
l Před každým zásahem přemýšlejte, zda je nutná pomoc člověka. Ne u každého zvířátka sedícího v trávě tomu tak je.
l Seberte jen viditelně poraněná zvířata.
l Nenechávejte si nalezená zvířata doma, vždy se obraťte na pracovníky nejbližší záchranné stanice, kde si zvíře převezmou a poskytnou mu náležitou péči.
l U nalezených ptáčat většinou stačí vyzvednout je na vyvýšené místo, kde je
rodiče najdou a nakrmí (můžete se o tom přesvědčit, pokud ptáče budete chvíli
pozorovat z úkrytu nebo dostatečné vzdálenosti).
l Malých zajíčků, srnčat, kolouchů a dalších podobných mláďat se nedotýkejte
a nechte je na místě. Matka není daleko a po určité době se k mláděti vrátí, aby
jej nakrmila.
l Dbejte o svou bezpečnost – zvíře může být nakaženo chorobou přenosnou na
člověka
Záchrannou stanicí ZO ČSOP Vlašim
prošlo v roce 2021 přes 960 zvířat.
učná Stezka malého Dobše začíná
u keltského opidda. Odtud vyrazíte
Dobšicemi do krásné přírody Polabské
nížiny. Cesta kolem Cidliny je dlouhá
2,2 km, takže ji bez problému zvládnou i malé děti.
Dotace na environmentální výchovu
bude Středočeský kraj rozdělovat
i v roce 2023, zpravidla to bývá
během ledna. Připraveno je opět
sedm milionů korun. Žádosti mohou
podávat právnické osoby, nestátní neziskové organizace, obce, ale i fyzické
osoby. Veškeré informace najdete
na webových stránkách Středočeského kraje v sekci Životní prostředí.
„A dobrá zpráva na závěr – pro příští
roky chceme zajistit i více peněz pro
záchranné stanice pro zvířata. Zajištění péče o handicapovaná zvířata
považujeme za velmi významnou součást environmentální výchovy. Peníze
jsou potřeba na zajištění komplexní
péče, od první pomoci, přes veterinární
ošetření, léčebnou péči až po rehabilitaci a přípravu na vypuštění, případně
na péči o živočichy, kteří zůstanou ve
stanici,“ uzavřela radní Skopalíková.