4
STŘEDOČECH Prosinec 2022
Středočeský kraj se může chlubit novými architektonickými skvosty
Titul Stavba roku Středočeského kraje 2022, sedm nominací na titul, Cena hejtmanky Středočeského kraje
a devatenáct dalších cen, bylo uděleno na slavnostním
vyhlášení 9. ročníku soutěže Stavba roku Středočeského
kraje 2022, které se uskutečnilo ve čtvrtek 29. září 2022
v Galerii Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře.
architektů a inženýrů. V refektáři GASK
v Kutné Hoře byly stavby představeny
unikátními filmovými spoty. Večerem
osobitým způsobem provedla herečka
Martina Preissová.
Cena pro školku
Cenu hejtmanky Středočeského kraje
osobnosti stavitelství za přínos Středočeskému kraji 2022 získal David Mateásko, městský architekt města Kolín,
který je zároveň předsedou Stavovského soudu České komory architektů.
Cena hejtmanky Středočeského kraje
za přínos Středočeskému kraji 2022
byla udělena stavbě Lávka přes Labe
v Nymburce. Prestižní titul Stavba
roku Středočeského kraje 2022 získala
Úprava ohlaví plavební komory Hořín,
později byl projekt vyhlášen i za jednu
z republikových Staveb roku 2022. Hla-
FOTO: Petra Hajská
Stavba mostu v Měšicích,
který se letos dostal mezi
oceněné stavby.
Středočeští silničáři se pyšní cenou
za most. A chystají další velké stavby
Velkého úspěchu dosáhl loni otevřený
most na silnici II/244 v Měšicích. Na
konci letošního září se totiž po nominaci dostal mezi oceněné stavby soutěže
Stavba roku Středočeského kraje 2022
a získal cenu v kategorii Místně významná stavba dopravní infrastruktury.
Nový most je podle odborníků zdařilou
ukázkou stavebních úprav běžné
dopravní infrastruktury, která však má
velmi zásadní význam a dopad na život
v obci i pro její okolí. Investorem byla
Krajská správa a údržba silnic (KSÚS).
„Stavba novinky trvala více než rok.
Protože starý most byl v havarijním
stavu, nechali jsme jej strhnout a na
jeho místě postavili nový. Přestavba
vyšla na bezmála sto milionů korun,“
konstatuje Karel Bendl, radní pro oblast
silniční dopravy. Spolu s krajskou stavbou mostu bylo spojeno také několik
dalších místních projektů. Novotou
zazářily chodníky vedoucí k mostu,
přechod pro pěší anebo nové povrchy
cest na nádraží a v Průmyslové ulici.
„Celkově bylo rekonstruováno zhruba
půl kilometru silnic, spotřebováno bylo
více než sto tun výztuží a přes sedm
set kubíků betonu,“ vypočítává Karel
Bendl.
A zatímco nový most dávno slouží svému účelu, kraj připravuje na příští rok
další významné investiční akce. Hodlá
opravit řadu úseků silnic II. třídy po
celém kraji, začít by se mělo i s budováním obchvatu Hořovic anebo průtahu
Vlašimi. „Za více než sto deset milionů
korun ještě budeme rekonstruovat úsek
Sloveč – Kněžice. Dále máme v plánu
opravy i čtrnáctikilometrového úseku silnice II/608 ze Zdib směrem na Veltrusy,
silnice z Divišova do Vlašimi anebo zahájení druhé etapy opravy silnice II/126
od styku s dálnicí D1 až do Kutné Hory.
Na plánované rekonstrukce ale zatím
jednáme o finančním krytí. Věříme však,
že budeme úspěšní,“ říká Karel Bendl.
Jmenované projekty by měly přijít na
více než miliardu korun. Financování by mělo být zajištěno z unijních
fondů, národních zdrojů, vlastních
prostředků kraje a financí Evropské
investiční banky. „Cílem kraje je mít
rozvržené finance několik let dopředu,
tedy ročně to vychází s ohledem na
možnosti na zhruba 4,5 miliardy korun
i s údržbou silnic. Reálně by bylo nutné
každý rok investovat kolem deseti
miliard korun, což je však s ohledem
na stav veřejných rozpočtů nereálné,“
hodnotí Bendl.
Stavby by měly být zahájeny už na
jaře, projekčně jsou připraveny.
Vybrány byly podle multikriteriálního
výpočtu, který udává pořadí jednotlivých připravených akcí (prioritizace).
Bodově se hodnotí daná kritéria, z čehož je určené výsledné pořadí staveb.
Prestižní titul Stavba roku Středočeského
kraje 2022 získala plavební komora Hořín.
sování veřejnosti se v letošním ročníku
účastnilo celkem 11 525 hlasujících.
Cenu veřejnosti si s počtem 3 497
hlasů odnesla stavba Nová mateřská
a základní škola v Letech.
Porota Stavby roku Středočeského
kraje 2022, složená ze zástupců jednotlivých vypisovatelů, navštívila v rámci
hodnocení všech 25 přihlášených
Nově i výstavy
Stavba roku Středočeského kraje
2022 i v letošním roce přichází
kromě tradiční mediální kampaně
také s řadou výstav a přinesla opět
výjimečný katalog, kde se seznámíte,
nejen s oceněnými, ale také se všemi
přihlášenými stavbami.
Všechny oceněné
i přihlášené stavby
najdete na webu
Stavby roku Středočeského kraje
2022.
Bývalý vojenský prostor Milovice zažívá renesanci
Obří areál bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá
se stává stále atraktivnějším nejen
pro české a zahraniční investory, ale
hlavně pro občany. Přitom ještě před
pár lety, když místo opustila sovětská
armáda a region zpustl, se našlo jen
málo lidí, kteří věřili, že místo znovu
ožije. Podařilo se, byť ne vždy vše šlo
podle plánů.
Abychom pochopili budoucnost, je
nutné se podívat alespoň krátce do
minulosti. Československá armáda
v Milovicích operovala až do osudného
srpna 1968. Po okupaci vojsky Varšavské
smlouvy Čechoslováky nahradila sovětská Střední skupina vojsk. A zůstala do
roku 1991.
Nechtěné dědictví
Prostor plný vojenských objektů pomalu
pustnul. Stavby postupně zchátraly,
vybavení bylo rozkradeno, újezd zarůstal
náletovými dřevinami. V roce 2006 se
vláda rozhodla o zrušení újezdu. Regenerace prostoru v režii státu se ovšem
nevydařila. Stát, který vlastnil většinu
pozemků i budov, nechal celý prostor
alespoň postupně sanovat od nevybuchlé munice a ropných produktů, některé
panelové domy se podařilo opravit
a opět slouží svému účelu.
Nevyužité pozemky získal Středočeský
kraj v roce 2006. Jednalo se o území
o velikosti zhruba 670 ha. „Naše záměry
tehdy vyplývaly z prověřovací studie,
kterou jsme si ještě před převzetím
pořizovali. V ní bylo doporučováno území
využít pro vybudování technologického
Silničáři opravdu nespí
Silničáři přestavěli své stroje na sypače a v každé oblasti (máme čtyři) nastoupili do
čtyřiadvacetihodinových služeb i dispečeři. Ti sledují vývoj počasí a průběžně řídí
údržbu silnic ve svěřeném regionu. Slogan o tom, že silničáři zaspali, tedy neobstojí.
Ve službě jsou kolegové v oranžových mundurech nonstop, stejně jako záchranáři,
hasiči anebo policisté. Každé vozidlo má jasně stanovenou trasu a pořadí, v jakém
bude svěřené úseky udržovat. Řidiči však často nadávají, že sypači nejsou vidět,
zvláště za sněžení. Je nutné si ale uvědomit, že než sypač projede dva dané okruhy,
chvíli to trvá a sněhu logicky přibývá i tam, kde technika s radlicemi už projela. Asi
nejhorší bývá situace v kopcích anebo naopak na rovných širých pláních, kde je sníh
hnán vysokou rychlostí větru, a i na ošetřeném povrchu se během chvíle opět vytvoří
jazyky. A hledět se musí přirozeně i na bezpečnost. Úklid není závodění, odletující
sníh z radlice nesmí poničit svislé dopravní značení anebo domy, přitom platí, čím
vyšší rychlost jízdy, tím rychlejší let a výška odhrnovaného sněhu jsou.
staveb a na cestě je doprovázel filmový
štáb, který připravil unikátní dokument
o stavbách kraje.
Jiří Snížek, náměstek hejtmanky
pro oblast regionálního
rozvoje a územního plánování
podepisuje v Milovicích
memorandum.
Foto Valeo
Vypisovatelem soutěže je Středočeský
kraj, spolu s Nadací pro rozvoj architektury a stavitelství, která tradičně tuto
soutěž i organizuje, Českou komorou
autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě, Českým svazem
stavebních inženýrů, Krajskou hospodářskou komorou Střední Čechy, Obcí
architektů, Svazem podnikatelů ve
stavebnictví a Ministerstvem průmyslu
a obchodu. Prestižní soutěž je vypsaná
pod záštitou hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové. Slavnostního
vyhlášení a předávání cen se účastnili
vedle hejtmanky Petry Peckové také
náměstci hejtmanky a radní Středočeského kraje, tradičně pak zástupci všech
vypisovatelů a řada dalších významných osobností z veřejného, i soukromého sektoru, odborných institucí, stavebních společností, investorů a také
V Milovicích testují
autonomní automobily.
parku evropského významu ve vazbě na
budoucí obnovený letecký provoz. Území
mělo být využito i pro výrobu, logistiku,
kontejnerový terminál, ale i rezidenční
bydlení, sport a rekreaci,“ vzpomíná
Jaroslav Plzák, specialista regionálního
rozvoje Krajského úřadu Středočeského
kraje. Rozvoj tehdy měly financovat
banky a EU.
Strategická zóna
Po volbách v roce 2008 se však situace
změnila. Kraj vyhlásil tendr na pronájem
území s možnými činnostmi, které byly
stanoveny na základě jednání s okolními
municipalitami. „Jednalo se o především
o odmítnutí záměru velkého letiště,“
připomíná Jaroslav Plzák. Následoval
pronájem území s plány na rozsáhlé
investice například do sportovišť či
turistických tras. Podmínkou bylo zajištění demolic všech staveb. Ani to však
neklaplo a kraj od smlouvy odstoupil.
V následujících letech se rozjela soudní
mašinérie. Teprve nedávno se obě strany
dohodly na mimosoudním vyrovnání.
Milovice se začaly opět probouzet.
Počet obyvatel postupně rostl, z 1200 na
současných 12 000. Z obce se tak stalo
příjemné město s řadou supermarketů,
sídel firem, obřím zábavním parkem Mirakulum anebo s polygonem firmy Valeo
pro autonomní vozidla. Velká část ale na
své budoucí využití teprve čeká.
Herní prostor zajištěn
Situaci by mělo vyřešit podepsané memorandum, které s městem a okolními
obcemi podepsal kraj. Jeho uzavření
představuje mezník v novodobé historii
tohoto prostoru. Pozemky kraje v bývalém vojenském výcvikovém prostoru
jsou strategickou rozvojovou plochou
v rámci kraje i republiky. Současně jde
o jedinečné a přírodně velmi cenné
území. Základním východiskem při přípravě memoranda byl udržitelný rozvoj
prostoru. „Mezi základní pilíře rozvoje
daného území patří především věda,
výzkum, inovace, znalostní ekonomika,
vědeckotechnický park, ochrana přírody
a krajiny a udržitelný cestovní ruch.
Mezi nepřípustné využití patří například
logistické areály, spalovny, eloxovny, velké
mezinárodní letiště atp.,“ konstatuje
Jiří Snížek, náměstek hejtmanky pro
oblast regionálního rozvoje a územního
plánování.
Rozvíjí se například i zmíněné Mirakulum, které se v současné době rozkládá
na 12 hektarech plochy. V roce 2019
přikoupilo dalších 15 ha, z kterých se
v současné době využívá zhruba pět
hektarů pro parkování návštěvníků.
Na zbylých 10 postupně buduje další
herní zóny.
Dalším krokem bude schválení změny
územních plánů Milovic a Strak
a zpracování územních studií.
Jednání s některými investory již
probíhají. Vzhledem k tomu, že jde
o strategickou rozvojovou plochu,
musí kraj velmi pečlivě vážit, jaké
investice se budou na jeho pozemcích
realizovat. „Naše podpora doplňuje
národní systém investičních pobídek
a současně dokáže reflektovat i potřeby
investorů. Kraj jako vlastník pozemků
může pohlídat nejen kvalitu nových
investic, ale i aktivně usměrnit další
rozvoj např. v případě, že by měla být
překročena hranice únosné kapacity,“
říká Karel Říha, krajský projektový a finanční manažer. V rámci udržitelného
rozvoje se počítá např. i se zvýšením
podílu zeleně. Pozemky bývalého
brownfieldu jsou pro kraj z pohledu
strategického rozvoje nejen dnes, ale
i v dlouhém časovém horizontu obrovskou devizou. A co bude s letištěm?
Část zůstane zachována pro fungování
plochy pro sportovní létající zařízení,
příp. neveřejné vnitrostátní letiště.
V jednání jsou však i další záměry
a projekty, které přispějí k udržitelnému rozvoji daného území.