AKTUALITY

3/2023 STŘEDOČECH

3

Šéf kladenských hasičů zvítězil v anketě Velitel roku

Na Pražském hradě byli slavnostně oceněni profesionální hasiči.

Každoroční anketa Hasič roku je udílena v sedmi kategoriích.

V kategorii „Velitel roku“ za rok 2022 zvítězil plk. Ing. Martin Vondra, MBA, ředitel územního odboru Kladno HZS Středočeského kraje.

Martin Vondra, který u středočeských

hasičů působí od roku 2007, cenu získal

především za zásah při lesním požáru

v Národním parku České Švýcarsko.

Má rovněž nezpochybnitelný podíl na

odborné přípravě a zvyšování akceschopnosti hasičů v případě mimořádných událostí. Nadto vede pan Vondra

dobrovolný hasičský sbor Hasiči Nové

Strašecí, který hasičské povolání přibližuje i dětem a mládeži, a to například

díky organizaci letního tábora.

Co vás vedlo k profesi hasiče?

V roce 1999 jsem začal v Novém

Strašecí chodit do kroužku mladých

hasičů, který vedli členové Sboru

dobrovolných hasičů. Kromě kroužku

jsem se začal zajímat o hasičskou práci

v časopisech, knížkách a neustále chodil

s dospělými na údržbu techniky a jezdil

na soutěže v požárním sportu. V deváté

třídě jsem se pak rozhodl jít na střední

školu do Chomutova, kde jsem vystudoval

obor Strojník požární techniky. Před

maturitou jsem se svým kamarádem ze

třídy, který dnes slouží na stanici Stříbro

v Plzeňském kraji, podal přihlášku na

Vysokou školu báňskou – technickou

univerzitu v Ostravě, fakultu bezpečnostního inženýrství, kde jsem studoval obor

Požární ochrana a bezpečnost průmyslu.

Co je vlastně vaším denním

chlebem?

Jsem ředitelem územního odboru

Kladno, který se skládá z okresu Kladno,

Rakovník a Praha – západ. Pod územní

odbor spadá téměř 230 příslušníků ze

7 profesionálních stanic a 149 dobrovolných jednotek, které chrání 383 000

obyvatel a ročně zasahují kolem 4500

zásahů. Moje práce je velice široká, dá

se říci, že se panu krajskému řediteli

zodpovídám za vše, co se na územním

odboru děje. Nejvíce práce mi zabere

nábor nováčků, personalistika, spolupráce s dobrovolnými jednotkami ve vztahu

k odborné přípravě a dotacím, řešení složitějších zásahů, udržení akceschopnosti

profesionálních jednotek, spolupráce

s obcemi a složkami IZS, kontrola výkonu

služby, pořizování techniky a zajištění

mimorozpočtových zdrojů pro zvýšení

úrovně jednotek. Dále jsem krajským

instruktorem pro záchranu zasypaných

a zavalených osob z výkopů a ze stavebních konstrukcí.

Vzpomenete na Váš nejtěžší

zásah, pomineme-li zásah

v Českém Švýcarsku?

Je jich mnoho a je těžké říci, které jsou

ty nejtěžší. I rozsahem malé zásahy

s úmrtími nebo lidským neštěstím mo-

hou být velice nepříjemné a dotýkají se

nás osobně. Co se týká velkých zásahů

rozsahem, může to být pád průmyslové

haly v Kladně v roce 2007, kde zemřelo

a bylo těžce zraněno několik osob. Další

může být jeden z mých prvních velkých

požárů v Chrášťanech v okrese Rakovník.

Jednalo se o největší lesní požár roku

2015, kdy si pamatuji, že během 8 dní

se na místě vystřídalo 101 jednotek

požární ochrany z 5 krajů. Posledním

je asi loňský požár v Alzheimercentru

v Roztokách u Prahy, kde zůstalo přes

50 nemohoucích a nespolupracujících

osob ve 2. a 3. nadzemním podlaží ve

strašných podmínkách pro zásah (obrovské množství zplodin hoření, nulová

viditelnost, vysoká teplota). Všichni

se dali zachránit jen po nastavovacích

žebřících a pro jejich záchranu si hasiči

sejmuli vlastní masky.

A který druh zásahů bývá

nejtěžší?

Nejtěžší jsou zásahy, kde jsme ohrožení,

buď sami my jako hasiči, nebo musíme

provést záchranu osob v místech, která

nejsou úplně bezpečná. Výjimečné

jsou situace, kdy přijedeme k události

v první fázi a v malém počtu a je na

nás záchrana velkého množství osob.

Nejčastěji jsou to požáry průmyslových

objektů, shromaždiště osob, objekty

po výbuchu nebo nehody s velkým

počtem zraněných, kdy je na nás třídění

zraněných a rozhodování, kdo dostane

prioritu prvního ošetření.

I hasič je člověk, nevídá hezké

věci, musí řešit krizové situace

a zachovat naprosto chladnou hlavu. Jak ventiluje hasič emoce, musí

občas vyhledat psychologa?

Musím říci, že máme v kraji výbornou

psycholožku a sám bych se nebál za

ní jít s problémem. Hasiči velmi často

fungují tak, že prožité těžké situace

probírají v kolektivu a vlastně si udělají debriefing bez psycholožky. To, co

sami nezvládnou je, pokud by se stalo

něco jednomu z nich. Důležitá je psychická pohoda na pracovišti a doma.

Máme příslušníky, kteří začnou mít

problémy v práci, ale zpravidla se

odvíjí od problémů v osobním životě.

A umí hasič vůbec relaxovat?

Jak?

Myslím, že to má každý hasič jinak, každému vyhovuje něco jiného. Je potřeba

si umět vyčistit hlavu, mně pomáhá

jít sportovat, mít kolem sebe přátele

a zázemí doma.

Je vůbec možné se na všechny

situace, které musíte v terénu

řešit, natrénovat?

Říká se, že kdo je vycvičen, není

překvapen a u nás to platí dvojnásob.

Zásahy, které nejsou časté, se musí

simulovat odbornou přípravou, aby

jednou dopadly dobře. I malá chyba

může mít fatální následky. Všichni

jsme vycvičení tak, abychom všechny

situace zvládli a když přijde něco

nestandardního, držíme se základních

postupů a zbytek improvizovaně

vymyslíme. Základem dobrých hasičů

je dobrý velitel, který by si měl umět

poradit vždycky.

Daří se vám do vašich řad

nalákat nové kolegy? Na čem

případně při přijímacím řízení

„vyhoří“?

Jsem rád, že můžu říci, že můj územní odbor je v plném počtu. U kolegů na územních odborech v Kutné Hoře či Mladé

Boleslavi to tak ale není. Těžko jako sbor

konkurujeme firmám, kde jsou vyšší platy

a jsou v klidu. U většiny z nás je to hlavně srdeční záležitost, práce je to zajímavá

a prospěšná, a to je hlavní důvod proč

k nám všichni chodí. Ideální uchazeč je

kluk od dobrovolných hasičů. Nejčastější

příčinou nepřijetí jsou psychotesty. Není

to o tom, že by člověk byl blázen, ale buď

je osobnostně nevyzrálý nebo se pro naši

práci nehodí. Co vnímáme v posledních

letech je snižující se fyzická kondice

mladých uchazečů.

Pro mnoho lidí jsou hasiči hrdinové. Vnímáte se také tak?

Jsme lidé jako všichni ostatní, děláme co

umíme a baví nás to. Naše práce je nejvíc

vidět, protože děláme všechno a jsme ti

hodní. Práci máme těžkou a riskantní,

ale nějak nám to nepřijde výjimečné.

Stejný obdiv si zaslouží lékaři, sestřičky,

policisté, vězeňská služba a další, kteří

zachraňují, chrání a mnohdy třeba tolik

vidět nejsou.

:

u

k

o

r

a

v

a

t

s

ý

v

í

š

Nejlep

Vesnicí

Středočeského kraje roku

2023 je obec Ledčice na Mělnicku

Vyhlášení výsledků krajského kola soutěže Vesnice

roku se konalo v sídle Galerie Středočeského kraje

v Kutné Hoře. Do 27. ročníku se přihlásilo 15 obcí,

o čtyři více než loni.

Zlatou stuhu pro vítěze krajského kola převzali zástupci

obce od hejtmanky Petry Peckové. „Blahopřeji vítězné obci

k úspěchu v krajském kole a samozřejmě budeme fandit

i v kole celostátním. Soutěž Vesnice roku je specifická tím, že

nestačí jen nějaká dílčí práce několika lidí, nebo odeslat odkaz

na webové stránky. Vyžaduje dlouhodobou přípravu a zapojení

co nejvíce místních obyvatel. Pak je výsledek přesvědčivý.

Často v obci vzniknou

nová hezká místa,

lidé mají možnost

se více poznat

a společné schůzky

spojené s organizací

soutěže Vesnice

roku často přerostou

v pravidelná setkání

Starostka Kamila

Hlavsová (vlevo)

a místostarostka

Eva Veverková.

Archevita – Stopami věků

v Roztokách u Prahy

Jen pár kroků od železniční stanice v Roztokách u Prahy se v krásné zahradě nachází

malebný zámeček – sídlo Středočeského muzea. A právě tam můžete navštívit multimediální

archeologickou expozici nazvanou Archevita –

stopami věků a zažít tak pravěk doslova „na vlastní

kůži“. Můžete například potkat pratura, podívat se,

jak se vyráběla sekyra anebo jak se kdysi obchodova-

přátel,“ uvedla hejtmanka Petra Pecková.

Ta zároveň v rámci soutěže udělila Cenu

hejtmanky Středočeského kraje Věslavu

Michalikovi, in memoriam, za příkladný

a vyvážený rozvoj obce Dolní Břežany

s důrazem na kvalitní urbanismus

a architekturu, vizi budoucnosti, důraz

na inovace, vědu a výzkum.

Vítězná středočeská obec Ledčice leží

na rozhraní oblastí Mělník, Kralupy nad

Vltavou a Roudnice nad Labem. Žije

zde zhruba 740 obyvatel. Žije aktivním a bohatým sportovním, kulturním

a společenským životem. Komise ocenila i zdařilou rekonstrukci školy včetně

přilehlého hřiště s moderním povrchem

a využití půdních prostor pro družinu.

Další venkovské stavby, které jsou součástí

centra obce, se podařilo získat do vlastnictví

za účelem zachování venkovského rázu obce.

Silnou stránkou obce je podle komise přístup ke

strategickému plánování a všestrannému rozvoji

obce. V soutěži Vesnice roku už obec získala Bílou

stuhu (2004) a Zelenou stuhu (2006).

lo. To vše je podpořeno projekcemi, hologramy a virtuální realitou. Nechte se vtáhnout do děje, vyzkoušejte

své vědomosti či postavte tehdejší dům. Toto všechno

a ještě mnohem více objevíte v Archevitě. Nudit se

nebudou ani děti, pro které je připraven speciální

dětský koutek. Výstava Achevita získala v letošním

roce ocenění v rámci soutěže Gloria Musealis jako

nejlepší Výstava roku 2022!